Evropský teleskop pozměnil pohled na vývoj hvězd

Nový evropský vesmírný teleskop Herschel vědcům dodal průlomové poznatky o zrodu hvězd. Fotografie ukazují tisícovky vzdálených galaxií a mračen, v nichž se rodí hvězdy a které se táhnou napříč celou Mléčnou dráhou, sdělila Evropská kosmická agentura (ESA).

Na jednom ze snímků dodaných Herschelovou vesmírnou observatoří je podle ESA dokonce k vidění "nemožná" hvězda. Vědci se domnívají, že se během několika statisíc let vyvine v jednu z nejzářivějších a největších hvězd naší galaxie. Už nyní má osmi až desetinásobnou hmotnost Slunce a obklopují ji mračna plynu a vesmírného prachu o hmotnosti odpovídající hmotnosti 2000 Sluncí. Tuto hmotu přitom může nově objevená hvězda ještě "nasbírat".

ČTĚTE TAKÉ: NASA bude hledat mimozemský život, zvažuje 28 misí
                        Vědci pomocí gravitačních čoček potvrdili stáří vesmíru

"Podle současného stavu našich poznatků vlastně není možné, aby se utvořila hvězda, která je větší než osm slunečních mas," komentovala objev Annie Zavagnová z astrofyzikální laboratoře ve francouzském Marseille. Dosud vědci předpokládali, že intenzita světla tak obrovských hvězd by musela zárodečný mrak rozpustit dříve, než se masa stačí nakupit.

Jak se hvězda začíná formovat, okolní mlha a plyn se zahřívá o pár desítek stupňů nad absolutní nulu a začne vysílat ve vysokých infračervených vlnových délkách. Zemská atmosféra tyto vlny blokuje, proto je třeba uskutečňovat pozorování z vesmíru. "Před Herschelem nebylo jasné, jak materiál v Mléčné dráze ve vysoké hustotě a dostatečně nízkých teplotách formuje vznik hvězd," říká Sergio Molinari z italského vesmírného institutu v Římě.

Zpochybněny byly i dosavadní představy o vývoji ostatních galaxií. Astronomové totiž byli dosud přesvědčeni, že v uplynulých třech miliardách let se v nich tvořily hvězdy zhruba stejnou rychlostí. Tuto domněnku museli poopravit. "V minulosti existovalo mnoho galaxií, v nichž se odehrávaly skutečné hvězdné erupce a hvězdy tam vznikaly desetkrát až patnáctkrát rychleji než dnes v Mléčné dráze," uvedli nyní vědci na základě údajů z teleskopu.

Dalekohled, který je pojmenován po astronomu Friedrichu Wilhelmu Herschelovi, patří mezi nejnákladnější vědecká zařízení sestrojená v Evropě. Je největším teleskopem, který kdy lidstvo vyslalo do vesmíru. Průměr hlavního zrcadla je jedenapůlkrát větší než u Hubbleova teleskopu.

Foto: oshi.esa.int