Digitální kamera vybavená speciálním softwarem umožňuje pořizovat záběry, na nichž jsou všechny objekty perfektně ostré bez ohledu na vzdálenost od objektivu. Využití může najít především ve speciálních aplikacích v medicíně nebo v průmyslu.
Zařízení vyvinuté na Torontské univerzitě obsahuje vlastně několik kamer, z nichž každá je zaostřena na jinou vzdálenost. Speciální software analyzuje v reálném čase každý pixel a vyhodnocuje vzdálenost zachyceného obrazu od objektivu. U každého pixelu vyhodnotí, která z kamer je v něm na snímanou scénu nejlépe zaostřena a kombinací nejvhodnějších variant ze všech kamer poskládá výsledný obraz.
Kamera tak dovede ostře zobrazit například jehlu viděnou okem jiné jehly - jejich vzájemná vzdálenost je přitom větší než metr. Nebo sirku umístěnou 20 centimetrů od objektivu a zároveň sošku, která je šest metrů daleko.
ČTĚTE TAKÉ: Jak spatřit nejtenčí materiál světa?
To vše zvládne prakticky okamžitě a v HD rozlišení. Výsledek však není ideální - obraz působí, jako kdyby byl neuměle doostřený v počítači, hrany jsou příliš ostré a s řadou artefaktů. To komplikuje využití takového principu ve spotřební elektronice. Tvůrci kamery však připomínají, že se zatím jedná o experimentální prototyp, který čeká další zlepšování.
Ideální pro chirurgy
Absolutní ostrost není ve většině běžných situacích tím, o co kameraman usiluje. Rozostření pozadí pomáhá zdůraznit objekt, na který se kamera zaměřuje. Kdyby bylo ostré vše, obraz by byl nepřehledný. Hloubková neostrost navíc dodává zachycenému obrazu prostorový charakter.
ČTĚTE TAKÉ: Nejmenší mapa: Celý svět se vejde na setinu milimetru
Mnohem větší využití se nabízí v nejrůznějších aplikacích v průmyslu, armádě nebo medicíně. Například při laparoskopických operacích lékař potřebuje vidět ostře co největší část operované oblasti. Pro dostatečnou hloubku ostrosti přitom ve většině případů bude stačit kombinace obrazu dvou kamer, takže zařízení nemusí být o mnoho větší než dnes používané kamery.
Foto: University of Toronto
