Konec plýtvání
Malé přenosné čidlo pozná zkažené maso
22.04.2015 05:05
Senzor, který může značně omezit plýtvání masem a také zákazníkovi zaručit, že je maso čerstvé, vyvinuli chemikové z Massachusettského technologického institutu (MIT). Ti také doufají, že levné čidlo rozpoznávající plyny, které z masa vycházejí, by se v budoucnu mohlo stát součástí každého balení.
Zařízení se skládá z chemicky modifikovaných uhlíkových nanotrubic, které se v různých úpravách používají například k výrobě větrných turbín či hokejových holí. Velký potenciál tohoto senzoru vidí chemikové z MIT především v tom, že lidem nabízí pravdivější údaje o mase, než poskytuje datum spotřeby na obalu. "Lidé neustále vyhazují věci, které pravděpodobně nejsou zkažené," uvádí Timothy Swager, který je jedním z autorů studie, jejíž výsledky minulý týden otiskl odborný časopis Angewandte Chemie.
Sám Swager se se svým týmem využitím uhlíkových nanotrubic už v minulosti zabýval, podařilo se jim vyvinout například podobný senzor, který rozpozná, zda je ovoce správně zralé. Obě zařízení využívají toho, že schopnost chemicky upravených uhlíkových nanotrubic vést elektrický proud se v přítomnosti různých plynů mění.
Pro vývoj nového senzoru vědci z MIT upravili uhlíkové nanotrubice tak, že obsahují látku, která patří do skupiny metaloporfyrinů. Jsou to cyklické sloučeny obsahující kov, v tomto případě kobalt, jako centrální atom, který se váže na několik uzavřených řetězců, jejichž součástí je také dusík.
Metaloporfyriny velmi dobře vážou jinou skupinu organických sloučenin obsahující dusík - aminy. Právě některé z nich se tvoří při rozkládání masa a při jejich navázání na zmíněný metaloporfyrin dochází ke zvýšení elektrického odporu uhlíkové nanotrubice. Čidlo tak dokáže určit, zda je maso zkažené, či nikoli.
Ve studii Swagerův tým ověřoval účinnost čidel na vepřovém a kuřecím mase a také na tresce a lososu. Pokaždé testovali maso ponechané při pokojové teplotě a maso zchlazené, které podle nich vydrželo čerstvé déle jak čtyři dny. A v čem jsou tato čidla tak jedinečná? "Máme výhodu v tom, že jsou nejlevnější, nejmenší a jejich výroba nejsnazší," uvádí Swager náskok senzorů z MIT na současná zařízení, která také umějí rozpoznat rozkládající se maso.
K chodu nové zařízení rovněž nepotřebuje žádné velké množství energie a vědci z MIT doufají, že by údaje z čidla mohly číst chytré telefony, a lehce je tak poskytnout například zákazníkovi v obchodě s potravinami. Swagerův tým už podal žádost o patent a s velkými očekáváními věří, že jejich senzory opravdu jednoho dne budou součástí obalů na maso.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.