Válečný stav
Místo zbraní klávesnice. Kyberútoky nabírají na významu

Kybernetická bezpečnost bude v budoucnu stále více dopadat na mezinárodní vztahy, soudí v souvislosti s rostoucím počtem hackerských útoků analytik Petr Boháček. Cílem počítačových pirátů se v poslední době stala například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Americké tajné služby zase tvrdí, že hackeři se snažili zasáhnout také do výsledků prezidentských voleb v USA. Boháček vidí problém třeba v tom, že aktivita pirátů se téměř nedá dokázat.

"Počet útoků a také jejich dopad se zvětšuje. Stává se to hlavním bezpečnostním tématem doby. Bohužel, jsme jen na začátku," řekl Boháček, který působí jako expert na kybernetickou bezpečnost v nevládní Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO).

Nebezpečí pirátských útoků tkví podle něho mimo jiné v tom, že je obtížné usvědčit jejich pachatele. "Důkazy, které vedou k identifikaci podobných útoků, nejsou ve většině případů právně dostatečně silné, aby umožňovaly stíhání na mezinárodní úrovni," poznamenal Boháček. Mnohdy však podle něho ani nemohou být zveřejněny. "Zpravodajské služby nemohou samozřejmě zveřejnit své postupy a zdroje," popsal Boháček úskalí vyšetřování kyberútoků.

Další riziko je podle Boháčka v tom, že oběť mnohdy o napadení vůbec neví. Piráti si v počítačovém systému vytvoří takzvaná zadní vrátka, která jim do něj zajistí skrytý přístup. Zpětně se pak prakticky nedá zjistit, co všechno piráti v systému dělali.

"Následovat může stahování informací, jejich manipulace nebo další rozšíření do dalších napojených systémů," popsal postup hackerů. "Podobné útoky mohou sloužit například jako odrazový můstek pro infiltraci skrz zástupce členských zemí OBSE do systémů dalších vlád," dodal Boháček. Není výjimkou, že hackeři se probírají databázemi a čerpají z nich informace i několik měsíců.

O cílených útocích hackerů se v poslední době mluví především v souvislosti s Ruskem. Německá rozvědka připisuje ruským pirátům ze skupiny APT28 i napadení sítě OBSE. Američané tvrdí, že Rusko se snažilo ovlivnit výsledky volby prezidenta. Nedávno také Litva informovala o tom, že ve vládních počítačích se našly ruské špehovací programy.

Boháček podotkl, že Rusko rozhodně není jedinou zemí, která podobné aktivity využívá. V jeho podání jde však o komplexní užití více nástrojů. "Zahrnuje propagandu, sociální sítě a ovlivňovaní informací a veřejného mínění. V tomto smyslu je Rusko opravdovou velmocí, která nemá soupeře," uvedl.