Na brněnské technice dokončují bezpilotní letoun

Vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) dokončují prototyp bezpilotního letounu Marabu. Letadlo je výjimečné tím, že vzniká od prvotní myšlenky až k prototypu v univerzitním prostředí. Nové je také konstrukční řešení.

Projekt je propojen s vývojovými programy v soukromém sektoru, podílí se na něm několik českých firem. "Výjimečnost projektu spočívá v tom, že se letadlo na VUT také vyrábí a sestavuje, samozřejmě za pomoci subdodavatelů. První zkušební let plánujeme na přelom září a října," uvedl vedoucí Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT Antonín Píštěk.

Podle něj činí celkové náklady na první fázi projektu patnáct milionů korun. Hlavní část získala škola z grantu od ministerstva průmyslu a obchodu. "Je to necelých padesát procent. VUT má šanci získat peníze i na další fáze vývoje," uvedl Miroslav Dvořák z ministerstva. Škola použila také peníze z vlastních zdrojů a od partnerů v soukromé sféře.

Bezpilotní letouny pro civilní sektor

Konstrukce bezpilotních strojů se ve světě řadí k hlavním trendům leteckého výzkumu, uvedli odborníci. Bezpilotní stroje využívají v praxi především vojáci. Civilnímu využití často brání různé legislativní překážky. Podobně je tomu v Česku. Výzkumníci ale věří, že se situace v příštích letech změní.

"Chceme na to být připraveni. Potřebujeme mít v tom okamžiku hotový experimentální letoun, abychom pak nečekali dalších deset nebo dvacet let na výsledky vývoje, zatímco by nám ujížděl vlak," uvedl Jiří Hlinka z leteckého ústavu. Bezpilotní letouny lze prý v civilní oblasti využívat například ke sledování dopravního provozu, monitorování ropovodů a pozorování zelené hranice.

Brněnský prototyp má kompozitový trup, kovová křídla a vodorovné ocasní plochy. Název Marabu letadlo získalo díky výraznému tvaru přední části, kterou prý připomíná afrického čápa. V přídi stroje musí být dost místa pro přístroje.

Experimentální letoun také potřebuje dvoumístnou kabinu. Ve fázi bezpečného zalétávání totiž na palubě budou pilot a inženýr. Teprve později prý dají technici do letounu přístroje umožňující bezpilotní řízení. V letadle také může být jeden pilot, který bude sice jen pasivně sledovat bezpilotní řízení, ale učiní tak zadost legislativě.

Letecký ústav se vývoji nových letounů věnuje od svého založení v roce 1993. Podílel se například na ultralehkém stroji KP-2U Sova, který se dodnes vyrábí a prodává do světa. Dalším významným projektem je letoun VUT 100 Cobra, který po prvních zkouškách převzala společnost Evektor z Kunovic. Projekt získal v roce 2005 cenu Česká hlava za nejvýraznější inovaci.

Foto: ČTK