Bakterie ve vašem těle navzájem čile komunikují. Vypouštějí do okolí molekuly, které říkají ostatním jejich klonům, jestli se množit, přejít do klidového stadia, syntetizovat určité látky a tak dál. Některé signály bakterií žijících v lidském těle ovlivňují i buňky hostitele. Mohly by být využity třeba i pro léčbu rakoviny?
Jedna z takových signalizačních chemikálií, které používá nepříjemná bakterie Pseudomonas aeruginosa, se jmenuje O-DHSL. P. aeruginosa způsobuje například záněty středního ucha. Její signál by ale mohl být užitečný při léčení daleko horšího neduhu, rakoviny slinivky. Tento typ nádoru je navzdory dlouhé snaze buněčných biologů a lékařů pořád jen obtížně léčitelný. Přežívá jen okolo pěti procent pacientů. Trojice výzkumníků Ashwath a Senthil Kumarovi s Jeffreyem Bryanem z Missourské univerzity tvrdí, že signální molekula P. aeruginosy buňky nádoru zabijí.
Všechny pokusy zatím proběhly jen ve zkumavkách, respektive spíš na Petriho miskách. Jejich popis a výsledky zveřejnili vědci v časopise PLoS ONE. "Použili jsme buňky slinivkového nádoru, poněvadž jsou to nejodolnější, nejagresivnější a nejhůř zničitelné nádorové buňky, které se mohou vyskytnout v lidském těle," prohlásil Senthil Kumar.
Podstatné části pacientů najdou lékaři nádor slinivky až v době, kdy už začal tvořit metastázy a možnosti léčby jsou pak omezené. Molekula O-DHSL by mohla tvorbě metastáz bránit, poněvadž omezuje pohyblivost buněk. Biologové zatím nevědí, jakým způsobem to dělá. Myslí si ale, že by mohla nějak ovlivňovat činnost několika genů, které cestování buněk z místa na místo spouští.
Nádorové buňky vedle snížené migrace i odumíraly. "Zjistit, že molekula dokáže nádorovým buňkám nejen bránit v šíření, ale i způsobit, že odumírají, je velmi vzrušující," řekl Kumar. Pokud bude mít objev někdy praktické využití, bude to trvat ještě mnoho let. Cesta z laboratorního skla do nemocnic je dlouhá, trnitá a má spoustu slepých odboček.
