Každý člověk se dřív nebo později v životě nakazí nějakým virem. Jakmile se to stane, začne proti němu náš imunitní systém vyrábět protilátky. Pokračuje v tom i po té, co infekce skončí. Všichni si tak nosíme v krvi katalog prodělaných nemocí.
Běžné lékařské testy jsou zaměřené na hledání jednotlivých konkrétních virů. Nová metoda, kterou vyvinula skupina vědců vedená Stephenem Elledgem z Harvardovy univerzity, funguje jinak. Dokáže identifikovat úplně všechny viry, jimiž jste se kdy nakazili. Vědci její pomocí vyšetřili 569 lidí ze spojených států, Jihoafrické republiky, Thajska a Peru. Zjistili, že se v průměru za život setkáme s deseti viry. Míněny jsou virové druhy, jako je třeba HIV, nebo virus spalniček, nikoliv jejich konkrétní varianty, jako jsou třeba verze chřipkového viru H1N1 a H2N4.
Dva lidé ve vzorku měli v krvi památku na infekci dokonce čtyřiaosmdesáti viry. Lidských virů je známo 206. Biologové jich rozeznávají přes tisícovku konkrétních variant. Aby je vědci mohli najít v jediné kapce krve, museli napřed v laboratoři vytvořit třiadevadesát tisíc krátkých úseků virové DNA. Tu pak propašovali do bakteriofágů - virů, které napadají bakterie a zároveň se už velice dlouho používají jako nástroj při všelijakých biologických experimentech.
Bakteriofágy podle vložené DNA vyrobily malé kousky bílkovin a vystavily je na svém povrchu. Tímto způsobem vědci bakteriofágy zamaskovali za různé lidské viry. Z hlediska imunitního systému vypadá bakteriofág s nalepenou bílkovinou z viru spalniček jako skutečný spalničkový virus.
K takto upraveným bakteriofágům přidali biologové trochu krve dobrovolníků. Krev obsahovala protilátky proti virům, s nimiž se její dárci v životě setkali. Když protilátka narazila na bakteriofága, který měl na sobě kousek viru, k němuž patřila, přilepila se na něj. Bakteriofágy, na něž se nenavázaly žádné protilátky, vědci vymyli. Když pak přečetli DNA těch, na které se nějaké protilátky přilepily, získali soupis všech virových infekcí, jimiž dobrovolník prošel.
