Nenabízí propracovanou grafiku ani sofistikovaný herní příběh, ale "jen" skládání různě tvarovaných kostek do řádků. I přesto, nebo možná právě proto dokáže Tetris přikovat hráče k obrazovkám počítačů a herních konzolí na dlouhé hodiny.
Chytlavou hru naprogramoval před čtvrt stoletím pracovník moskevské akademie věd Alexej Pažitnov a od té doby se ho prodalo více než 125 milionů kusů - nehledě na bezpočet verzí, které si dnes na internetu můžete zahrát zdarma.
Ve hře padají po obrazovce kostky různých tvarů a hráč s nimi musí manipulovat tak, aby na dolním konci hrací plochy vytvořily souvislou řádu. Pokud se mu to povede, řádka zmizí a hráč získá body. Jestliže neuspěje, začnou se stále rychleji padající kostky postupně hromadit, až dosáhnou k hornímu okraji vymezené plochy a hra končí.
První hratelnou verzi Tetrisu naprogramoval Alexej Pažitnov 6. června 1984 pro sovětský počítač Elektronika 60. Protože monitor počítače dokázal zobrazit jen písmena a číslice, tvořil jednotlivé segmenty kostek vždy pár proti sobě otočených hranatých závorek.
Název Tetris, který autor svému dílku dal, vznikl jako kombinace slova tenis, Pažitnovova oblíbeného sportu, a předpony tetra, která odkazuje na čtyři dílky, z nichž se všechny hrací kostky skládají.
S pomocí Vadima Gerasimova a několika dalších lidí Pažitnov následně program přepsal, aby bylo možné hrát Tetris na PC kompatibilních počítačích, které se postupně staly standardem. Pažitnov s Gerasimovem pokračovali ve vývoji hry ještě několik následujících let. Mimo jiné tak vznikla i dnes málo známá verze Tetrisu pro dva hráče, v níž se kostky po hrací ploše pohybují proti sobě a hráči se snaží vzájemně vytlačit.
Pomalý rozjezd
Jak Gerasimov vzpomíná, první pokusy o prodej hry skončily neúspěchem, takže Tetris spolu s několika dalšími hrami začali rozdávat kamarádům zdarma. Program se ale posléze dostal přes Budapešť na Západ, a přestože otázka autorských práv nebyla uspokojivě vyřešena, začalo hru prodávat hned několik firem.
Tetris se ve druhé polovině osmdesátých let stal bestsellerem a postupně vznikla řada více či méně zdařilých klonů. Ty se od originálu lišily například tvarem kostek či doplněním třetího rozměru, který hru činil ještě zapeklitější. Co do popularity se Tetris zařadil mezi počítačovou klasiku po bok takových herních legend jako Pac-Man nebo Arkanoid.
Podle údajů společnosti Tetris Holding se během 25 let prodalo 125 milionů kusů těchto her. A ani dnes Tetris nepatří do starého železa. Snadné ovládání, nízké nároky na výpočetní výkon a stále chytlavý princip z něj dělají ideálního adepta na instalaci do mobilních telefonů či MP3 přehrávačů.
Vědecký problém
Tetrisem se ovšem nezabývají jen hráči, ale je i předmětem seriózního vědeckého zkoumání. To se týká například otázky, zda je principiálně možné hrát Tetris donekonečna, nebo jestli je hráč za určitých podmínek nevyhnutelně odsouzen k prohře.
Letos v lednu pak britští psychologové oznámili, že skládání kostiček do souvislých řad může pomoci pacientům trpícím poúrazovým stresem. Autoři studie tvrdí, že mohou-li si účastníci například dopravní nehody do šesti hodin po události zahrát Tetris, omezí to jejich vzpomínky na prožité trauma.
ČTĚTE TAKÉ: Hra Tetris může pomoci účastníkům havárií a katastrof
Foto: profimedia.cz
