Jára Cimrman hlásal, že budoucnost patří aluminiu. Nějakou dobu to byla pravda, pak ale přišly mikročipy a s nimi éra křemíku. O místo na slunci se však stále hlasitěji hlásí uhlík. Tranzistor na něm postavený nyní dosáhl rekordní rychlosti.
Forma uhlíku využitelná v tranzistorech se jmenuje grafen. Je to zdánlivě obyčejná tuha s atomy uhlíku uspořádanými do pravidelných sítí připomínajících včelí plásty. Až na to, že v grafenu je taková síť pouze jedna, takže materiál má výšku jediného atomu.
Grafen byl poprvé připraven v roce 2004. Stejně jako křemík má vlastnosti polovodiče, ale elektrony se v něm pohybují až stokrát rychleji, což je zásadní pro rychlost tranzistorů a tím i pro výkon počítačů na nich postavených.
ČTĚTE TAKÉ: Po lidském vlasu může jet 50 tisíc nanoaut najednou
Vědci z výzkumného centra IBM nyní v časopise Science představili grafenový tranzistor s rekordní frekvencí 100 GHz. "S křemíkem je obtížné dosáhnout frekvencí přesahujících 5 GHz, zatímco grafenová technologie se může dostat až na 1000 GHz," říká Tomas Palacios z Massachusettského technologického institutu, který se vývoji stejné technologie věnuje nezávisle.
Pokud mikročipy založené na uhlíku překonají etapu laboratorních prototypů a dostanou se do praxe, mohli bychom se dočkat "kapesních superpočítačů". Vše ale záleží na tom, zda se podaří vyvinout rychlou a levnou metodu přípravy grafenu, který je zatím dostupný pouze pro experimenty v malém měřítku.
Foto: Science/AAAS
