Pilot dočasně ztratil kontrolu nad řízením a letadlo se řítí k zemi. Co teď? Rychle se zorientovat v prostoru a pokusit se stroj stabilizovat. Podobné extrémní situace dosud letecké simulátory napodobit nedovedly. To se ale začíná měnit.
Zatímco start i přistání už simulátory zvládají velmi věrně, náročnější manévry zpravidla narážejí na nedostatečný operační prostor. Pevně ukotvený simulátor nedovede napodobit rozsah pohybů skutečného letadla.
Evropská unie proto spustila tříletý projekt SUPRA, jehož cílem je vývoj nové generace simulátorů. Podílí se na něm devět výzkumných institucí a firem, přičemž ke slovu přijdou nejen inženýrská řešení, ale také poznatky z neurologie a fyziologie.
Ústav Maxe Plancka pro biologickou kybernetiku v německém Tübingenu například přispěje výzkumem toho, jak mozek zpracovává souběžně přicházející informace z očí a z rovnovážného orgánu ve vnitřním uchu. To pomůže mozek ošálit a přesvědčit ho o reálnosti extrémní situace.
ČTĚTE TAKÉ: Virtuální realita poprvé stimuluje všech pět smyslů
Pilot sedí na konci robotického ramene a před sebou má velkoformátový displej, na němž se promítá virtuální pohled z kabiny. Při vhodném nastavení lze touto projekcí navodit pocit mnohem prudších a rozsáhlejších pohybů, než jaké rameno ve skutečnosti provádí. Je tak možné napodobit i situace, které by tradiční simulátor nezvládl.
Foto: Max-Planck-Institut für Biologische Kybernetik
