Izraelská firma zkouší v Alpách zařízení schopné vyrábět sníh na sjezdovky i při teplotách nad nulou. Nová technologie je však zatím tak drahá, že si ji naprostá většina lyžařských areálů nemůže dovolit. Podle odborníků se však jedná o prakticky jedinou možnost, jak zachránit budoucnost lyžování i při mírných zimách.
V jednom z údolí u nejvýše položeného rakouského ledovce Pitztal stojí nenápadná, zhruba 15 metrů vysoká betonová budova, která v malebné horské krajině působí jako pěst na oko. Neinformované návštěvníky může navíc zarazit, že uvnitř najdou nápisy v hebrejštině. Kdo by čekal, že jde o nějaké zařízení izraelské tajné služby, hluboce by se mýlil. Technologie, která je ukrytá v budově, totiž neslouží k ničemu jinému než k výrobě sněhu. A údajně představuje naději pro budoucnost lyžování nejen v Alpách.
"Jakákoliv teplota, jakákoliv doba, nezávisle na počasí. Náš Snowmaker2Go vyrábí sníh při jakýchkoliv teplotách, včetně teplot nad nulou," tvrdí na svých stránkách izraelská firma IDE Technologie, která celé zařízení na Pitztal dodala. Zatímco klasická sněžná děla dokážou vyrábět sníh pouze za mrazu, určité vlhkosti a minimální síle větru, izraelská technologie vyrábí zásoby sněhu za jakýchkoliv klimatických podmínek. To přitom začíná být důležité i v tak vysoko položených lyžařských střediscích, jako je Pitztal. Devět z deseti rakouských areálů je dnes závislých na umělém zasněžování. Pokud je však nedostatek přírodního sněhu spojen s teplotami nad nulou jako loni v listopadu a prosinci, není možné využívat ani klasická sněžná děla. A provozovatelé lyžařských středisek přicházejí o miliardy.
Problém s masovým komerčním využitím izraelské technologie je však zatím v extrémně vysoké pořizovací ceně a vysokých provozních nákladech. "Podle mých informací stojí takové zařízení kolem 50 milionů korun," řekl TÝDNU Jakub Juračka, předseda Asociace lanové dopravy ČR. Provozovatelé českých areálů proto oslovili dvě vysoké školy v Česku, aby se jejich odborníci a vědci pokusili přijít na způsob, jak vyrábět umělý sníh i při plusových teplotách, a to s dostupnými náklady. "Češi měli vždycky dobré nápady, tak snad z toho něco bude," řekl Juračka.
I kdyby se ale nakonec podařilo vymyslet zařízení schopné "levně" zasněžovat i bez mrazu, nemusí to ještě zdaleka znamenat záchranu lyžování při současných mírných zimách. Pokud nastane takové sucho jako letos na podzim, chybí mnoha areálům k zasněžování nezbytná voda. A proti stále rostoucí výrobě umělého sněhu už začínají brojit i někteří ochránci přírody a vodohospodáři.
* Na jakém principu pracuje izraelská technologie, která umí vyrábět sníh i za plusových teplot?
* Jaké jsou náklady na provoz takových sněžných děl?
* Jak vidí budoucnost umělého zasněžování majitelé českých lyžařských středisek?
* Proč některých ochráncům přírody vadí sněžná děla?
ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY SE DOČTETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 25. LEDNA 2016.
