Solární články budoucnosti se mohou inspirovat přírodou mnohem více než současná technologie založená na křemíku. Experimentální zařízení zachycuje energii slunečního záření pomocí molekul chlorofylu stejně jako listy rostlin.
Základem nového zařízení je hydrogel napuštěný molekulami chlorofylu, místo nichž však lze využít i uměle připravené molekuly citlivé na světlo. Zatímco v rostlinách je energie získaná ze světla využita k syntéze organických sloučenin z vody a oxidu uhličitého, tady je na měděných elektrodách pokrytých grafitem nebo uhlíkovými nanotrubičkami přeměněna na elektřinu.
Solární panely založené na tomto principu jsou lehké a ohebné, což rozšiřuje možnosti jejich využití třeba na střechách budov. Jejich výroba by byla levnější a šetrnější k životnímu prostředí než stávající křemíková technologie.
K tomu je však zapotřebí další výzkum. "Nechceme zatím slibovat zázraky, protože naše zařízení zatím pracuje s relativně malou účinností a je před námi ještě dlouhá cesta, než se z něj stane prakticky využitelná technologie," varuje Orlin Velev ze Státní univerzity Severní Karolíny, hlavní autor článku v časopise Journal of Materials Chemistry, který o výsledcích experimentů s "umělým listem" informuje.
