Vědci vymysleli nové očkování. Místo oslabeného viru je vyrobená z proteinové koule s připevněnými virovými bílkovinami. Mohlo by být mnohonásobně účinnější než tradiční séra.
Mezi viry a imunitním systémem panují nepřetržité informační závody. Viry se mění, imunitní systém se jim přizpůsobuje, aby se jich mohl zbavit. Parazité jsou ale před svým hostitelem ve výhodě. Většinou dokážou mutovat rychleji, než stíhají bílé krvinky tvořit nové protilátky. Chřipokový virus je na rychlé mutace odborník. Když chtějí lékaři připravit proti chřipce očkování, musí odhadnout, který ze známých kmenů nemoci v příštích měsících převládne a vyrobit jeho oslabenou verzi. Tu pak předhodí imunitnímu systému pacientů.
Když se lidské tělo setká se skutečným virem, pozná ho a zatočí s ním. Proces přípravy vakcíny je ale komplikovaný a drahý. Vlády i farmaceutické společnosti proto pumpují peníze do výzkumů nových způsobů, jak očkování zefektivnit. Minulý týden přišla se zajímavým výsledkem na tomto poli skupina badatelů vedená Masaru Kanekiyem z Centra pro výzkum vakcín v Marylandské Bethesdě.
Ostnatá koule
Vědci popisují v časopise Nature novou vakcínu, která přinutí váš imunitní systém, aby si zapamatoval povrchový protein chřipkového viru Hemaglutinin. Pomocí hemaglutininu se virus váže na buňku hostitele. Dosud jich bylo objeveno sedmnáct typů. Označují se číslem a pojmenovávají se podle nich jednotlivé kmeny. Například kmen H2N1 má hemaglutinin typu 2 a další povrchový protein, Neuraminidázu typu 1.
Molekula nové vakcíny vypadá jako ježek v kleci bez klece. Stejně jako on se dá rozmontovat. Skládat dohromady ji nikdo nemusí. Zvládne to sama. Základ ježka tvoří protein ferritin, který nemá s chřipkou nic společného.
Používáme ho ke skladování železa. Volné železo je totiž jedovaté. Aby neškodilo, ukládají si ho buňky do ferritinu. Ten tvoří čtyřiadvacet podjednotek, menších molekul, které do sebe navzájem zapadají.
Univerzální vakcína
Celá molekula feritinu vypadá jako hrbolatá koule nebo volejbalový míč. Uvnitř jsou ionty železa. Kanekiyo a jeho spolupracovníci připojili k jednotlivým podjednotkám ferritinu molekuly hemaglutininu. Když je smíchali dohromady, vytvořily známou ferritinovou kouli, z níž ovšem navíc trčely hemaglutininové ostny. Na povrchu ferritinové sféry je osm prohlubní, do nichž virové proteiny akorát zapadají. Prohlubně jsou pravidelně rozmístěné, což znamená, že je pravidelná i výsledná struktura ježka v kleci.
Když výzkumníci zkusili dát injekci s novým očkováním laboratorním myším a fretkám, vyvolala v jejich krvi nárůst koncentrace protilátek proti chřipkovému viru. Byl vyšší než u běžné chřipkové vakcíny. Myši naočkované ježkem měly protilátek třiačtyřicetkrát víc než myši naočkované tradiční vakcínou. U fretek byl rozdíl v koncentraci desetinásobný.
Ještě bude trvat dlouho, než se povede vyloučit nepříznivé vedlejší působení nového léku a prokázat jeho účinnost i v lidském těle. Pokud by se to ale povedlo, přiblížili by se lékaři cíli, o němž zatím mohou jen snít - univerzální vakcíně proti všem kmenům chřipky.
