V laboratoři na Kalifornské univerzitě se povedlo zaznamenat nejtitěrnější silové působení, jaké kdy bylo zachyceno. Bylo jen tisíckrát silnější než nejslabší síla, kterou je možno změřit podle zákonů kvantové mechaniky.
Tým fyziků vedený Sydney Schrepplerovou použil k měření síly oblak rubidiových atomů uzavřený v kleci z laserového světla a podchlazený na teplotu blízkou absolutní nule. Síla, kterou vědci změřili, byla 42 yoktonewtonů. Předpona "yokto" znamená kvadriliontinu, tj. 10-24 nebo třiadvacet nul za desetinou čárkou a teprve pak jedničku. Je to nejmenší předpona, jakou současná Mezinárodní soustava jednotek SI rozeznává. Byla uznána teprve v roce 1991. Pokus přiblížil fyziky teoretické hranici, po níž lze ještě sílu měřit.
Svět malých rozměrů se řídí zákony, které jsou odlišné od zákonů světa velkých rozměrů, v nichž žijeme. Popisuje ho kvantová mechanika, jež vznikla teprve na začátku minulého století. Jeden z jejích nejdůležitějších principů tvrdí, že měření ovlivňuje to, co se měří.
V praxi to znamená, že existuje mez maximální přesnosti, kterou lze v měření různých veličin dosáhnout. Síla, kterou zaznamenal tým Sydney Schrepplerové, byla jen o tři řády vyšší než tento limit. Jeho dosažení do pěti let předpovídali fyzikové už v roce 1980. Zatím však stále vzdoruje. Schrepplerová a a její spolupracovníci tvrdí, že dokážou přesnost své aparatury ještě zvýšit.
Podobně přesná měření se mohou hodit k řešení vleklých fyzikálních problémů. Počítá se k nim i pátrání po gravitačních vlnách - poruchách časoprostoru, které předpověděl Albert Einstein v roce 1916.
Od té doby se je vědci marně snaží najít. Zatím se však museli spokojit jen s nepřímými důkazy jejich existence. Vlny by se měly projevovat pravidelným natahováním a zkracováním vzdáleností. Pokud jsou skutečné, vyžaduje jejich zachycení měření změn délky menších než tisícina poloměru protonu.
