Od roku 2005 se lékařům podařilo částečně transplantovat tři lidské tváře. To, co je teď považováno za experimentální chirurgii, může být jednou běžným výkonem, podobně jako je tomu dnes při náhradě ledvin nebo jater. Tvrdí to autoři článku, který vyšel v nejnovějším čísle britského odborného časopisu The Lancet.
Poprvé se lékaři rozhodli transplantovat obličej v roce 2005 v Amiensu Francouzce Isabelle Dinoireové, znetvořené psem. V letech 2006 a 2007 následovaly transplantace v Číně a znovu ve Francii. V jednom případě po útoku medvěda a v druhém kvůli nádorovému znetvoření. Při všech třech operacích byly náhradní obličeje získány od zemřelých osob.
ČTĚTE TAKÉ: Transplantovaná tvář je skvělá
Čínští lékaři před dvěma lety nahradili v provincii Si-an část tváře lovci Li Kuo-singovi, jehož roku 2004 zohavil medvěd. Operace trvala 18 hodin a byl při ní nahrazen nos, rty a nejhůře poškozené kostní části tváře. Liův organismus se po třech, pěti a sedmnácti měsících pokusil transplantát odmítnout, ale lékaři tuto reakci úspěšně zvládli. Chlad a teplo začal na tváři cítit po osmi měsících, nyní je prý zdráv a netrpí infekcemi.
Článek se dále zmiňuje o loňské transplantaci tváře devětadvacetiletého Pascala, znetvořeného Recklinghausenovou chorobu. I v tomto případě se podařilo odvrátit obrannou reakci organismu a Francouz, který žil deset let s ochrnutou tváří, mohl už po třinácti měsících znovu pracovat na plný úvazek a po půl roce byl schopen se usmívat a mrkat. Operatérem byl Laurent Lantieri, který řekl, že "není důvod nevěřit, že transplantace obličeje budou jednou stejně běžné jako dnes náhrada ledvin nebo jater".
Skeptici, mezi něž patří například německý lékař Patrick Warnke, se ale domnívají, že obrannou reakci organismu nebude možné řešit z dlouhodobého hlediska. Warnke navrhuje zaměřit se spíš na obnovu tkáně z pacientových kmenových buněk.
Lantieri také upozornil na problém, jakým je získání dárců. Je prý těžké najít rodinu svolnou k tomu, aby tvář příbuzného byla přenesena na někoho jiného.
Bernard Devauchelle a Jean-Michel Dubernard, kteří se k transplantaci obličeje odhodlali jako první. V článku vyzývají kolegy, aby v této oblasti spolupracovali a umožnili tak dosáhnout dalšího pokroku.
Foto: The Lancet, Profimedia
