U myší se defekty cení

Každý rok putuje do laboratoří na celém světě pětadvacet milionů myší. Artritická zvířata za dvě stě dolarů nejsou žádnou výjimkou, geneticky modifikovaná myš na přání stojí sto tisíc.

Myši jsou pro výzkum ideální: velmi ochotně a rychle se množí, jsou dost malé, takže je lze snadno převážet a chovat, a navíc je jejich genom velmi podobný lidskému. Už před sto lety si vědci s myšmi „hráli“ a zkoušeli vypěstovat jedince s různou barvou kožichu, velkýma ušima a podobně. Společnosti „vyrábějící“ myši na míru teď nabízejí cokoli: ke zkoumání nemocí a jejich léčby se používají myši obézní, diabetické, náchylné na Alzheimerovu chorobu, zářící nebo vybavené lidskými geny.

Zásadní zlom v oboru přišel v roce 2002, kdy se podařilo rozkódovat celý myší genom; už o rok dříve se to samé povedlo u člověka. Dříve se pro laboratoře připravovaly jen myši nemocné nebo náchylné k chorobám, případně se používaly uzavřeně pěstované chovy, které nabízely geneticky téměř totožné myši: výsledek testů tak nemohly ovlivnit rozdíly mezi jednotlivými zvířaty. Dnes však biotechnologické společnosti nabízejí dokonalejší servis: například kalifornský Deltagen „vyrábí“ myši postrádající určitý gen. Německá firma Artemis Pharmaceuticals nabízí zvířata s vloženým lidským genem, švýcarská PolyGene Transgenetics prodává myši, kterým lze geny zapínat a vypínat podle potřeby. Nejnovějším hitem je „produkt“ společnosti Xenogen: libovolný gen se naváže na gen implantovaný ze svatojanské mušky, takže se aktivace sledovaného genu projeví jeho rozsvícením.

Vytvoření speciálně zmutované myši stojí desítky tisíc dolarů. Jakmile se však podaří „výrobu“ rozjet, může biotovárna začít chrlit stovky hlodavců. Americká Jackson Laboratory za rok pošle do světa přes dva miliony myší.