Magické triky prý mohou vědcům hodně napovědět o tom, jak funguje lidské podvědomí a jak ho ovlivňovat, třeba pozornost či „svobodnou vůli". „Většinu uplynulého století jsme kouzelnické triky ignorovali, přestože jejich možnosti jsou velké a opakovatelné a platí téměř na všechny lidi," tvrdí psychologové Ronald Rensink a Gustav Kuhn. Tvrdí, že se to musí změnit.
„Kouzelníkova síla spočívá v tom, že diváci netuší, jak se s jejich vůlí manipuluje, a v tomto ohledu bychom se mohli od kouzelníků mnoho naučit," tvrdí oba kolegové a dokazují to na pokusu, který provedli s téměř pěti desítkami dobrovolníků. Promítli jim záznam, ve kterém kouzelník nechávající zmizet cigaretu či vyhozený míček vystačí s tím, jak divákův pohled a pozornost ovlivňuje vlastním pohledem a výrazem v obličeji. Více než polovina pokusných králíků nezahlédla cigaretu upuštěnou do klína, ačkoliv se to dělo přímo před nimi. Dva z nich si to neuvědomili, ačkoliv celou dobu sledovali přímo cigaretu.
Rensink s Kuhnem rozdělili způsoby, jakými magici lidskou mysl ovlivňují, do pěti kategorií. Při fyzickém odvedení pozornosti kouzelník přitáhne gestem či pohybem soustředění lidí k určitému místu, takže dostatečně nevnímají, co se děje jinde v jejich zorném poli. Psychické odvedení pozornosti zase představuje například oddalování pointy triku, takže diváci ztratí soustředění nutné k prohlédnutí triku.
Optické iluze, jako třeba mizící triky za pomoci zrcadel, jsou jedním ze základů kouzelnictví, stejně tak iluze docílené nedokonalostí lidského vnímání. Při nich kouzelníci využívají toho, že mezi smyslovým vjemem a uvědoměním si ho je malé zpoždění, které mozek dohání jakýmsi mikropředvídáním. S jeho pomocí lze lidi zmást tak, že vidí, co není a naopak.
Využití fyzické či mentální „síly" psychologové vysvětlují například na tricích se svobodným výběrem „jakékoliv karty z balíčku" - co když je některá tmavší či větší, nebo nás k ní kouzelník svými řečmi nasměruje?
Toto všechno prý lze využít například v boji proti agresivní reklamě, která využívá stejné finty, nebo třeba k novým technologiích pro komunikaci mezi počítači a lidmi. Stroj by například mohl zajistit, aby lidé nepřehlédli důležité věci a nerušili je naopak ty zbytečné.
Foto: archiv
