Třicetiletý Zachary Copfer vystudoval bakalářskou biologii a nějakou dobu se živil jako mikrobiolog v laboratořích Procter & Gamble, jenže rutinní zpracovávání vzorků ho k smrti nudilo. A tak se před dvěma lety přihlásil ke studiu umění a rozhodl se spojit mikrobiologické znalosti se svým velkým koníčkem - fotografií.
V jedné z biologických laboratoří University of Cincinnati hledal způsob, jak vytvářet fotografie pomocí živých bakterií. Nakonec na to přišel a dnes už má za sebou několik výstav. Svým dílům říká bakteriografie.
Pracuje se dvěma bakteriemi: s druhem Serratia marcescens vytvářejícím výrazně červené kolonie, a s Escherichia coli, která se používá jako modelový organismus a patří k nejlépe prozkoumaným organismům světa. Nehledě na to, že několik miliard jejích buněk má každý z nás ve střevech.
Copfer ale pracuje s její geneticky upravenou variantou. Využívá trik, který v biologických laboratořích běžně slouží ke zobrazení jinak těžko viditelných objektů: do bakterie je vnesen gen vypůjčený z medúzy, podle nějž se v buňce tvoří fluorescenční bílkovina. Po ozáření světlem vhodné vlnové délky jasně zeleně svítí. Za objev a využití této bílkoviny byla ostatně v roce 2008 udělena Nobelova cena.
Copfer nechá bakterie nejprve narůst na celé ploše živné půdy. Potom na ně přiloží negativ fotografie a shora je ozáří ultrafialovým zářením, jež zahubí bakterie v místech, která nebyla chráněna tmavými částmi negativu. Informace o světlech a stínech se tak "obtiskne" do bakteriální kultury, byť v extrémně kontrastní podobě: místo stupňů šedi zůstanou pouze dvě možnosti: místa s bakteriemi a bez nich.
Umělec takto vytvořil například portréty Einsteina, Darwina, da Vinciho nebo Picassa. V poslední době se zaměřil i na galaxie, mlhoviny a další graficky zajímavé kosmické objekty.
