<span>Umělý list</span> může vyrábět vodík pro palivové články

Věda a technika
27. 3. 2010 08:00
Vnitřní anatomie listů inspiruje technologii výroby vodíku.
Vnitřní anatomie listů inspiruje technologii výroby vodíku.

Vnitřní anatomie listů inspiruje technologii výroby vodíku.Ekologicky nezávadná a energeticky nenáročná metoda výroby vodíku pro palivové články motorových vozidel by se mohla inspirovat přírodou. Konkrétně listy rostlin. Hnací silou potřebných chemických reakcí totiž stejně jako při fotosyntéze může být sluneční záření.

Rostliny dovedou fotosyntézou vyrábět z vody a oxidu uhličitého jednoduché cukry, z nichž lze dalšími biochemickými reakcemi získat široké spektrum organických látek. Odpadním produktem tohoto procesu je kyslík. V efektivitě využívání slunečního záření zatím listům nemůže konkurovat žádná lidská technologie. Proč se od nich tedy něčemu nepřiučit?

Pro výrobu vodíku lze využít oxid titaničitý, který funguje jako fotokatalyzátor - urychluje chemické reakce aktivované světlem. Podílí se mimo jiné na rozkladu molekul vody, z nichž lze získávat vodík. Vědci z univerzity Jiaotong v čínské Šanghaji na výročním zasedání Americké chemické asociace představili způsob, jakým efektivitu celého procesu mnohonásobně zvýšit.

ČTĚTE TAKÉ: Vyrobí si obyčejná auta sama vodík?

Využili listy asijské sasanky Anemone vitifolia, které nejprve napustili oxidem titaničitým. Vytvořili tak umělou strukturu, která nahradila původní organickou tkáň a svým prostorovým uspořádáním napodobovala skutečný list. Schopnost oxidu katalyzovat rozklad vody se tím zvýšila osmkrát. Následně vědci přidali na povrch listu platinové nanočástice. Ty dále zvýšily aktivitu umělého listu desetkrát. Vznikl tak vysoce účinný „stroj" na výrobu vodíku.

Zatím vše funguje v laboratoři. Až další výzkum prověří, zda se na cestě k průmyslovému využití neobjeví neřešitelné technické potíže.

Foto: profimedia.cz

Další čtení

ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026
ilustrační obrázek

Najde Plato druhou Zemi? České ruce na evropské sondě

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ