Mnohokrát odsunuté opětné spuštění největšího urychlovače částic na světě (Large Hadron Collider - LHC), vybudovaného Evropskou organizací jaderného výzkumu (CERN) na hranicích mezi Francií a Švýcarskem, je plánováno na letošní listopad. Zařízení ale nepojede ihned na plný výkon, ale jen částečný, aby se prozkoumala funkčnost součástí a personál získal zkušenosti, oznámil mluvčí CERN v Ženevě.
Obří urychlovač se porouchal loni 19. září ještě během zkušebního provozu. Závadu supermagnetu způsobenou špatným zapojením vodičů zavinila lidská chyba. Součástí oprav, které se proti předpokladu protáhly a také prodražily, proto je i zavedení nového systému kontroly a ochrany funkce spojek a stykačů, které napříště na nich budou permanentně a s větší citlivostí měřit elektrický odpor. Právě jeho nadměrné zvýšení stálo v pozadí loňské poruchy. V důsledku poruchy zaplnilo pak tunel velké množství hélia, nezbytného ke chlazení supermagnetů.
K dalším uskutečňovaným úpravám patří instalování nových pojistných ventilů na stávajících vakuových branách pro celý podzemní prstenec, v další fázi pak budou instalovány pojistné ventily na všech dipólových magnetech. Tyto ventily mají výrazně zmenšit škody na zařízení v případě opakování podobné závady, k jaké došlo loni v září.
Urychlovač je vůbec největším zařízením vybudovaným lidmi a právě evropská věda na něj může být oprávněně hrdá. Byl postaven asi 100 metrů pod zemí v kruhovém tunelu dlouhém 27 kilometrů. Je vybaven soustavou 9600 velkých supermagnetů, které řídí a urychlují tok částic až téměř k rychlosti světla. Má umožnit experimenty, které se přiblíží podmínkám, jaké existovaly během prvních okamžiků existence vesmíru.
Tehdy se vytvářely procesy představující principy energie vesmíru a jejich odhalení může pomoci lidstvu v řešení základních problémů jeho existence.
Zařízení bylo uvedeno do provozu počátkem září 2008, brzy se však porouchalo. Na budování LHC trvajícím téměř 13 let se podílelo více než 10.000 fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa, včetně českých. Projekt stál zhruba šest miliard švýcarských franků (asi 100 miliard Kč).
Foto: archiv
