Po dlouhé době bude možné pozorovat úplné zatmění Měsíce. Zatímco v říjnu 2004 se tento nejbližší kosmický soused Země skryl do stínu mateřské planety nad ránem, tentokrát se tak stane v sobotu 3. března před půlnocí. Astronomové očekávají vzhledem k příhodnému času velký zájem. Na příští zatmění viditelné z české kotliny si totiž budou muset přátelé noční oblohy počkat do 21. února příštího roku.
Měsíc se začne skrývat do zemského stínu v sobotu 3. března ve 22.30. Zcela v něm bude skryt od 23.44 do neděle 4. března 00.58. Do 02.11 ze stínu Země zcela vystoupí. Měsíc v sobotu vychází v 17.20 a zapadá v neděli v 06.48.
Zatmění Měsíce nastává tehdy, když se Země dostane mezi Měsíc a Slunce. Za Zemí se táhne kuželovitý stín, a když do tohoto stínu vstoupí Měsíc, potemní. Kdyby obíhal kolem Země ve stejné rovině jako Země kolem Slunce, nastávalo by zatmění každý měsíc při úplňku. Protože je však jeho dráha skloněna o pět stupňů, většinou zemský stín mine.
Ročně mohou být na Zemi pozorována tři zatmění Měsíce, ale často ani jedno. Na rozdíl od slunečních zatmění, kdy měsíční stín zasáhne jen malou část zemského povrchu a jev je pak vidět jen z malé části povrchu Země, lze měsíční zatmění pozorovat z celé přivrácené zemské polokoule, tedy z kteréhokoliv místa na zemském povrchu, které má Měsíc právě nad obzorem.
Úkaz je možné sledovat nejen hvězdářskými dalekohledy, v nichž nejvíce vynikne, ale i pouhým okem nebo triedry. Jas úplňku při zatmění vystřídá na tmavém nebi nevýrazná hnědá až cihlově červená barva měsíčního kotouče.
Měsíc vznikl zhruba před 4,4 miliardami let po srážce Země s planetou velikosti Marsu. Zpočátku obíhal kolem Země ve vzdálenosti asi 10 tisíc kilometrů. Kdyby se na něj mohl někdo v té době podívat ze zemského povrchu, viděl by ho asi třicetkrát větší než dnes. Od té doby se od Země vzdaluje. Nyní je to zhruba kolem čtyř centimetrů za rok. Kolem Země obíhá v eliptické dráze v průměrné vzdálenosti 400 tisíc kilometrů.
Foto: archiv
