V Brně budou pacientům podávat radiofarmaka

Brněnský Masarykův onkologický ústav zlepší vyšetřování pacientů. Nemocnice postavila a vybavila za 300 milionů korun pavilon nukleární medicíny, kde bude moci vyrábět radiofarmaka, která se používají při vyšetřování pozitronovou emisní tomografií.

"Medikamenty dosud musela dovážet z Prahy, což je u radioaktivních látek, které podléhají rozpadu, nevýhodné," řekli novinářům zástupci ústavu.

Při pozitronové emisní tomografii vpíchne lékař pacientovi radiofarmakum do žíly a vyšetření provádí speciální kamerou. V onkologickém ústavu používají nejčastěji radioaktivní látku F18, která má poločas rozpadu dvě hodiny. To pro ústav znamenalo, že po dvouapůlhodinové cestě z Prahy do Brna zůstala v látce jen polovina aktivních částic. Pacient pak medikamentu musel dostat dvojnásobek, což se prodražovalo.

Nemocnice také nemohla používat moderní radiofarmaka, která mají poločas rozpadu například 20 minut. Ta přitom mohou být u vyšetření některých orgánů efektivnější, například u vyšetření plic mohou ukázat už půlcentimetrové metastázy, zatímco u dosavadních metod se zobrazily centimetrové metastázy. To je pro prognózu pacienta velký rozdíl, řekl novinářům ředitel ústavu Rostislav Vyzula.

V Brně vyrobená radioaktivní léčiva začnou zdravotníci nemocným podávat nejpozději 1. ledna, do té doby bude centrum nukleární medicíny fungovat ve zkušebním provozu. Radiofarmaka se budou dál vozit z pražské Nemocnice na Homolce. Homolka pak bude fungovat jako centrum výroby těchto léčiv pro Čechy, Brno pro Moravu.

Brněnští onkologové otevřeli centrum ve spolupráci s odborníky Ústavu jaderného výzkumu. Jak řekl jeho ředitel František Pazdera, Česko by dlouhodobě jen s jedním místem, kde se vyrábějí radiofarmaka, nevystačilo. Problém by byl i s přestávkami na údržbu.

Pozitronová emisní tomografie je oproti klasickým zobrazovacím metodám, jako je například rentgen, přesnější. Navíc umožňuje odlišit živou tkáň od mrtvé, což je při léčbě rakoviny obzvlášť důležité. Vyšetřovací metoda se používá také u kardiovaskulárních a neurologických nemocí.

Ilustrační foto: Lucie Pařízková