V Česku ubývá polí s geneticky modifikovanou kukuřicí

Plocha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí v letošním roce poprvé od roku 2005, kdy bylo pěstování této plodiny v Česku povoleno, klesla. Zatímco loni zemědělci takzvanou Bt kukuřicí oseli 8380 hektarů, letos jejich výměra klesla na 6480 hektarů. Počet tuzemských pěstitelů Bt kuřice se v letošním roce snížil z loňských 171 na 125.

Bt kukuřice obsahuje gen z bakterie Bacillus thuringiensis (odtud zkratka), který jí zajišťuje odolnost proti zavíječi.

„Hlavním důvodem poklesu je problematický odbyt pro tento typ kukuřice, kterou je nutno oddělovat od klasické produkce kukuřice a označovat jako geneticky modifikovaný organismus," uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Zmenšení ploch Bt kukuřice podle něj také může souviset s celkovým poklesem ploch kukuřice na zrno v letošním roce, které se podle údajů Českého statistického úřadu snížily na zhruba 92 tisíc hektarů z loňských 108 tisíc hektarů.

Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupující ekologické organizace, které se obávají zejména nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. Podle zastánců GMO plodin jejich pěstování naopak snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu či snižuje výjezdy zemědělské techniky.

ČTĚTE TAKÉ: Nebojte se GMO, vzkazují čeští vědci evropským politikům
                        Pro závadnost geneticky upravených potravin nejsou důkazy

Osivo Bt kukuřice je dražší než osivo klasické a pěstitelé se v době hospodářské recese více než kdy jindy snaží šetřit na vstupech.

Na druhou stranu jsou výnosy Bt kukuřice o zhruba deset procent vyšší než u klasických odrůd. „Pěstování Bt kukuřice je nyní vítanou technologií především pro pěstitele s živočišnou základnou, kteří mohou produkt zpracovat v rámci vlastního podniku. S ohledem na doposud dosažené příznivé výsledky této technologie v praxi nepovažuje MZe pokles ploch Bt kukuřice za pozitivní vývoj," podotkl Vorlíček.

Rozloha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí přitom ještě loni meziročně vzrostla o více než 3000 hektarů a byla přibližně třicetkrát větší než v roce 2005, kdy bylo pěstování Bt kukuřice povoleno.

Otevřená Amerika, opatrná Evropa

Celosvětově se GM plodiny podílejí na světových plochách již jednou desetinou a odborníci očekávají do budoucna další výrazný nárůst jejich podílu. GMO původu je například 70 procent světové produkce sóji. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.

Bt kukuřice v ČR

rok	výměra v ha	počet pěstitelů
2005	270	52
2006	1290	85
2007	5000	137
2008	8380	171
2009	6480	125

Evropská unie však pod tlakem ekologických organizací zůstává k pěstování GMO plodin skeptická a v jejich pěstování zaostává za ostatním světem. Na celkových osetých plochách v EU se pěstování GMO podílí pouze 0,1 procenta. Unijní předpisy v současnosti povolují z GMO plodin pěstovat právě pouze geneticky modifikovanou kukuřici, a to za velice přísných podmínek.

Foto: profimedia.cz