Američtí archeologové objevili v pouštích Sahary, na území státu Niger, velké pohřebiště dvou kultur z pozdní doby kamenné. Vedle lidských ostatků byly nalezeny také kostry ryb a krokodýlů. Nález svědčí o tom, že před 10 tisíci lety bylo v oblasti velké jezero a krajina byla porostlá vegetací.
O objevu informoval šéf archeologického týmu Paul Sereno z Chicagské univerzity. "Kam se jen podíváte, tam jsou kosti zvířat, která nežijí v poušti. Uvědomil jsem si, že jsme se ocitli v dobách, kdy Sahara byla zelená a vlhká," popsal Sereno své dojmy.
Archeologická lokalita nazvaná Gobero leží v pouštní oblasti Ténéré u břehů bývalého jezera. Od dob jeho zániku nebyla evidentně navštívena. Vědci na lokalitu narazili zcela náhodou, když v oblasti hledali fosílie dinosaurů. Lidské pozůstatky z pohřebiště jsou poměrně dobře zachovalé, mají četné ozdoby a milodary. Časté jsou kamenné nástroje a harpuny.
Lovce vystřídali zemědělci
Analýzy radiokarbonovou metodou pomohly stanovit, že jde o hroby dvou odlišných osídlení. První populace oblast obývala v době před 10 až 8 tisíci lety, druhá před 7 až 4,5 tisícem let. Zatímco první obyvatelé byli takřka výhradně lovci, živící se zvěří z okolní přírody a rybami z jezera, pozdější obyvatelé vedle lovu a rybolovu také chovali dobytek.
Před lidmi dinosauři
Jezero ale bylo v oblasti už dávno před příchodem lidí. Vědci zde našli kostru největšího známého krokodýla na světě (Sarcosuchus imperator), který zde žil před 110 miliony let. Objevili také kosti býložravého dinosaura Nigerosaura.
Sahara je největší pouští na Zemi, vznikat začala před asi sedmi miliony let. Později, asi před 12 tisíci let, opět zažila několik tisíc let trvající vlhké období. Vědci se domnívají, že se tak stalo v důsledku lehké změny oběžné dráhy Země, kombinované s dalšími faktory, které vyvolaly změnu trasy monzunových dešťů.
Foto: Reuters, AP
