V Evropě vznikne databáze "zázračných" buněk

Evropská komise poskytla finanční prostředky na vznik registru linií kmenových buněk, na němž spolu s dalšími devíti zeměmi spolupracuje i Česká republika. Registr všech buněčných linií, které jsou dostupné v evropských laboratořích, společně s informacemi o klinických testech a dalšími detaily bude přístupný na internetu. Kmenové buňky mohou být v budoucnu klíčem k léčbě nejrůznějších vážných nemocí, například Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby.

Evropský registr je dosud nejrozsáhlejším projektem tohoto druhu ve světě a komise ho na následující tři roky dotuje částkou přes jeden milion eur (asi 28 milionů korun).

"Tento registr hraje důležitou roli, protože dovolí efektivní využití existujících buněčných linií a zabrání zbytečnému vytváření nových. Bude užitečný také pro vytvoření mezinárodního standardu pro charakterizaci těchto buněk, která je nezbytně nutná pro pokrok v nových způsobech léčby," uvedl evropský komisař pro vědu Janez Potočnik.

Embryonální kmenové buňky vědci získávají izolací z raného stadia lidského embrya. V současnosti se při vědeckém výzkumu v Evropě využívá 81 různých buněčných linií, nový projekt umožní jejich lepší využití a lepší koordinaci vědeckých týmů.

Buňky nahradí i poškozené neurony

Pomocí buněčné terapie, to jest implantace kmenových buněk, má být v budoucnu možné v lidském těle opravit poškozené tkáně nebo nahradit chybějící či poškozené populace buněk, například i neuronů. Embryonální kmenové buňky se mohou neustále samy obnovovat a mohou z nich vzniknout i jiné druhy buněk, které mají v těle charakteristické funkce.

Data, jež se objeví v internetovém registru buněčných linií, poskytly kromě Česka také Dánsko, Finsko, Belgie, Francie, Německo, Španělsko, Švédsko, Británie a Nizozemsko. Provozovat ho budou výzkumná centra v Barceloně a Berlíně.

Foto: archiv