V hlubinách u Antarktidy se skrývá <span>mohutný a rychlý proud</span>

Věda a technika
28. 4. 2010 10:39
O proudu o síle čtyřiceti Amazonek vědci věděli, chyběly však důkazy.
O proudu o síle čtyřiceti Amazonek vědci věděli, chyběly však důkazy.

O proudu o síle čtyřiceti Amazonek vědci věděli, chyběly však důkazy.Australští a japonští vědci objevili v oceánu u Antarktidy rychle se pohybující mořský proud o objemu čtyřiceti Amazonek. Proud je významnou součástí globálního schématu oceánské cirkulace, které pomáhá kontrolovat podnebí na planetě.

Badatelé již dříve narazili na důkazy o existenci proudu, avšak neměli k dispozici žádné údaje o něm. "Nevěděli jsme, zda je důležitou součástí cirkulace nebo nikoliv, ale teď se jasně ukazuje, že ano," prohlásil Steve Rintoul, jeden z autorů studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v posledním čísle časopisu Nature Geoscience.

Podle Rintoula jde o nejrychlejší dosud objevený hlubokooceánský proud, jehož průměrná rychlost je dvacet centimetrů za vteřinu. A jeho průtok je přes 12 milionů kubických metrů velmi studené, slané vody z Antarktidy za vteřinu.

"V těch hloubkách víc než tři kilometry pod hladinou je to největší zaznamenaná rychlost, která nás opravdu překvapila," zdůraznil badatel z Centra pro výzkum antarktického klimatu a ekosystémů v australském Hobartu.

Proud nese hustou, na kyslík bohatou vodu, která v blízkosti Antarktidy sestupuje do hlubokých oceánských pánví ležících severněji kolem kerguelenské desky v jižní části Indického oceánu a posléze se rozplývá.

Celoplanetární dopravník tepla

Oceánské proudění ovlivňuje klima na celé planetě.Proud je součástí mnohem rozsáhlejší sítě, která obetkává světové oceány, přičemž působí jako přepravní pás pro distribuci tepla kolem zeměkoule. Klíčovou součástí cirkulace je vytvoření velkého objemu velmi chladných slaných vod v několika oblastech podél pobřeží Antarktidy, jež se pak noří ke dnu a plují do dalších oceánských pánví.

ČTĚTE TAKÉ: Doba ledová nehrozí, Golfský proud se nezpomaluje

Tým rozmístil měřicí zařízení ukotvená k mořskému dnu v hloubce až 4,5 kilometru a dva roky zaznamenával rychlost proudu, teplotu a slanost. "Setrvalé měření, jež poskytují ukotvené přístroje, nám umožňuje poprvé určit, kolik vody hluboký proud nese na sever," sdělil Rintoul.

Klíčovou záležitostí pro předpovídání klimatu je, zda zmíněná cirkulace zůstane na své současné síle nebo zda je citlivá vůči změnám jako jsou ty klimatické. To ale předpokládá ještě další měření rychlosti a objemu studené slané vody, jež vzniká kolem Antarktidy.

Foto: profimedia.cz, NOAA

Autor: ČTK

Další čtení

Babočka paví oko

Relaxujte a počítejte motýly. Pomůžete jim. Motýlí půlhodinka končí v neděli

Věda a technika
15. 7. 2025
ilustrační foto

Dobrodružství za domem. Studentka objevila 19 rostlin nových v Česku

Věda a technika
15. 7. 2025
Největší nalezený meteorit z Marsu

Největší kámen z Marsu jde do dražby. Váží 25 kilo, stojí desítky milionů

Věda a technika
14. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ