V Moskvě bylo v neděli otevřeno obnovené muzeum dobývání vesmíru. Stalo se tak v den 48. výročí prvního letu člověka do vesmíru - Jurij Gagarin obletěl 12. dubna 1961 poprvé zeměkouli. Muzeum v rozšířené a modernizované podobě připomíná slávu sovětské kosmonautiky a symbolizuje zájem nynějšího Ruska na ni navázat a dále ji rozvíjet.
První muzeum kosmonautiky v těchto místech bylo otevřeno v roce 1981. Na jeho zastaralou expozici sedal dlouho prach a zájem veřejnosti byl minimální. Nynější muzeum zaujímá čtyřikrát větší plochu, na 8000 čtverečních metrech vystavuje 3500 exponátů. Využívá interaktivní metody, videostěny, počítačové simulace a předvádí řadu vesmírných aparátů a plavidel, které si lze osahat, vstoupit do nich a vychutnat si pocity kosmonautů.
Je zde model vesmírné stanice Mir v životní velikosti, ruský raketoplán Buran, který do vesmíru vzlétl pouze jednou v roce 1988 a navíc pouze v automatickém režimu bez posádky, vesmírné skafandry, nebo i lodi řady Sojuz, které se používají dodnes k dopravě posádek na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS.
Vedle modelů řady sovětských družic a nosných raket je součástí expozice také letový simulátor, v němž lze napodobit pocity podobné stavu beztíže, nebo funkční kopie pozemního střediska řízení vesmírného letu, z nějž lze příležitostně navázat skutečné živé spojení s posádkou na ISS. V muzejní prodejně si lze koupit vedle modelů a hraček například i pravou kosmonautskou stravu, tak jak je připravována pro pobyt na oběžné dráze.
Mezi čestnými hosty při znovuotevření muzea byla téměř stovka bývalých kosmonautů, včetně těch, kteří přes výcvik nikdy neletěli. Také ale první žena ve vesmíru Valentina Těreškovová nebo Alexandr Leonov, který jako první člověk vystoupil do volného prostoru.
Nejistá budoucnost
Ruský prezident Dmitrij Medveděv ke Dni kosmonautiky ujistil vesmírný průmysl, že nehledě na globální krizi bude jeho financování posíleno. Rusko musí podle něj kosmické odvětví naléhavě modernizovat, protože jen tak si zachová určitý náskok získaný v minulosti. Jinak však ruská kosmonautika v posledních desetiletích ukázala jen málo. Dokonce i jediný převratný ruský přínos 21. století, vesmírná turistika, je ohrožen, protože nejsou volná místa na ISS. Stále se nedaří dokončit ani ambiciózní ruský projekt vlastní sítě satelitní navigace GLONASS. Vůči Američanům trpí Rusové navíc komplexem, že ještě nikdy neměli kosmonauta na Měsíci.
Foto: profimedia.cz
