Akademický sněm Akademie věd České republiky bude v úterý volit nového předsedu této vědecké instituce. Rozhodovat se bude mezi dvěma přírodovědci - lékařkou Evou Sykovou a chemikem Jiřím Drahošem. Stávající předseda Václav Pačes funkci obhajovat nebude.
Zítra zvolený kandidát se ještě automaticky nestane novým předsedou. Návrh schválený sněmem projedná vláda a předloží jej ke schválení prezidentu republiky. Pokud prezident návrh schválí, ujme se nový předseda funkce na dalším Akademickém sněmu, který se koná 24. března 2009.
Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. ![]() Hlavní oblastí jejího výzkumu je neurofyziologie mozku a míchy. Laická veřejnost ji zná především díky jejím pracím v oblasti kmenových buněk a tkáňových náhrad. Publikovala 155 publikací v impaktovaných časopisech, její práce mají 2470 citačních ohlasů. Je spoluautorkou čtyř patentů. |
Výsledek volby je obtížné předjímat. Jiří Drahoš získal nominace od 21 z asi padesátky ústavů Akademie věd, zatímco Evu Sykovou navrhly pouze dva ústavy. To ale při hlasování nemusí hrát rozhodující roli. Profesor Drahoš je v akademii vnímán jako pokračovatel práce Václava Pačese, zatímco profesorka Syková by ve vedení AV některé věci ráda změnila.
Programové rozdíly
V programových prohlášeních obou kandidátů lze najít řadu společných prvků. Rozdíly pramení především z toho, že Jiří Drahoš je členem současného vedení akademie, zatímco Eva Syková situaci vidí spíše z pohledu ředitelky jednoho z akademických ústavů a vůči současné politice vedení AV se v některých aspektech vymezuje.
Patrné je to především v jejím důrazu na posílení role ředitelů jednotlivých ústavů na úkor centrálního vedení. "Akademie věd sice má Sněm, Vědeckou radu, Akademickou radu a předsednictvo jako výkonné orgány AV ČR, ale jen občas je svolána porada ředitelů, kde jsou ředitelé víceméně informováni, co bylo a bude. Mohou vznést dotazy a diskusní příspěvky, ze kterých nejsou přijata žádná nová usnesení. Kapacita řídících schopností ředitelů a významných vědců v ústavech tak zůstává koncepčně nevyužita," říká Syková kriticky ve svém programovém prohlášení.
Základní a aplikovaný výzkum
Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc.
Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Publikoval 65 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech, je spoluautorem deseti zahraničních a devíti československých patentů. Jeho práce mají přes 600 citačních ohlasů. |
Rozdíl mezi oběma kandidáty je patrný i v přístupu k základnímu a aplikovanému výzkumu. Oba zdůrazňují význam obou těchto výzkumných směrů, každý ale klade důraz jinam.
Jiří Drahoš říká: "Se znepokojením sleduji snahu některých členů Rady pro výzkum a vývoj a jiných obdobných grémií o zásadní omezení prostředků na základní výzkum ve prospěch výzkumu aplikovaného. (...) Naprosto nezbytnou podmínkou pro aplikovaný výzkum je dostatečně silný a špičkový výzkum základní. (...) Vyhlašujeme podporu transferu, ale mnohdy nemáme co transferovat. Stavíme inkubátory, ale nestaráme se o to, aby bylo co inkubovat. Zaklínáme se inovacemi, ale nevíme jak inovovat. Podívejme se raději do zahraničí, např. do často vychvalovaných USA: zjistíme, že firmy v USA si na svých univerzitách cení především schopností produkovat inovační myšlenky a neočekávají od nich hotové prototypy, patenty či licence."
Eva Syková stejnou pasáž ve svém prohlášení formuluje poněkud odlišně: "Myslím si, že je zásadní chybou podporovat v AV ČR pouze základní výzkum, i když nikdy bych neslevila z toho, že kvalitní základní výzkum je alfou a omegou akademického výzkumu a že ústavy jako takové je podle něj třeba hodnotit. Ty ústavy, které mají příslušnou kapacitu a výstupy, by se však měly soustředit i na aplikovaný a translační výzkum. Navrhuji zřizovat na některých ústavech oddělení aplikovaného výzkumu, podporovat vznik spin-off firem např. formou výstavby inkubátorů, které vytvářejí inovační prostředí."
Shoda: podpora mladých vědců a špičkového výzkumu
Oba kandidáti se shodnou v nutnosti maximální podpory mladým talentovaným vědcům. "Považuji za velmi nutné si uvědomit, že v mládí přicházejí ty nejlepší myšlenky, máme nejvíce energie a většinou se soustředíme jen na výzkum. Tam by proto měla směřovat podpora grantových agentur ve formě grantů, ve formě postupně se zvyšujících financí podle výsledků," uvádí Syková. Oba by v akademii rádi viděli více zahraničních vědců, a to od studentů po ředitele ústavů.
Shodnou se také na nutnosti vytvořit co nejlepší podmínky špičkám jednotlivých oborů a na potřebě účelnějšího rozdělování finančních prostředků, i když nepopírají význam kvalitní výzkumné základny.
Kdo předsedu volí?
Akademický sněm má 258 členů, z toho 189 je interních (ředitelé ústavů a volení zástupci vědeckých pracovníků), 69 externích (významní domácí a zahraniční vědci, zástupci státních orgánů, vysokých škol, průmyslu a bank).
Prvním porevolučním předsedou Akademie věd (tehdy ještě ČSAV) byl v letech 1989-1992 Otto Wichterle, známý vynálezce gelových kontaktních čoček. Po rozdělení Československa jej ve funkci vystřídal fyzikální chemik Rudolf Zahradník (1993-2001) následovaný fyzioložkou a biochemičkou Helenou Illnerovou (2001-2005) a molekulárním genetikem Václavem Pačesem (2005-2009).
Programové prohlášení Evy Sykové
zdroj: Akademie věd ČR
Programové prohlášení Jiřího Drahoše
zdroj: Akademie věd ČR