Archeologové v historickém centru Hradce Králové našli část pravěkého valu, který mění dosavadní poznatky o osídlení hradeckého návrší v době bronzové. Objev učinili začátkem roku u hradecké galerie moderního umění. Informoval o tom vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.
Podle něj objev ukazuje na to, že takzvaná akropole hradiště v severozápadní čtvrtině návrší z období lužické kultury byla rozsáhlejší, než se předpokládalo. "Objev valu vrhá zcela nové světlo na uspořádání předchůdce raně středověkého Hradce Králové, tedy mnohem staršího hradiště střední a mladší doby bronzové," řekl Novák. Podle něj jde v historickém centru města o jeden z nejvýznamnějších objevů za poslední roky. "Je pravděpodobné, že rozsah a uspořádání pravěkého hradiště lužické kultury byly srovnatelné s tím pozdějším středověkým. Trvalo více než dva tisíce let, než osídlení dosáhlo stejného významu jako v době lužické kultury, stalo se tak až přibližně v 10. století," řekl Novák.
Archeologové datují val do 13. století před naším letopočtem, tedy do období Trojské války a zániku mykénské civilizace v egejské oblasti. Val odděloval akropoli - sídlo elity od zbytku pravěkého hradiště. Dochoval se díky tomu, že stavitelé pozdějšího raně středověkého hradiště využili těleso pravěkého valu pro nové opevnění akropole, na které později vznikl středověký hrad. "Hradiště lužické kultury zaujímalo rozlohu asi 13 hektarů a bylo uvnitř rozděleno valem. Dosud se soudilo, že tehdy akropole sahala na jihu k ulici Dlouhá a na východě po divadlo. Teď víme, že areál byl podstatně rozsáhlejší," uvedl archeolog hradeckého muzea Radek Bláha.
Archeologický záchranný výzkum v oblasti Velkého náměstí a přilehlých ulic trvá od podzimu. Stavbaři v místě rekonstruují kanalizaci. Většina dosavadních archeologických nálezů patří do období středověku.
Hradiště lužické kultury a raně středověké na hradeckém návrší měla ve své době nadregionální význam, šlo o významná mocenská centra východního Polabí. O významu toho z doby bronzové svědčí i mohutné vnější opevnění o šířce až osm metrů a s výškou minimálně čtyři metry. Z tohoto období se v minulosti v Hradci našly bronzové či zlaté předměty, například takzvané zlaté osmičky, které měly funkci platidla či váhových jednotek.
