Mendelova polární stanice slaví deset let. Hostila už desítky vědců

Věda a technika
19. 2. 2017 17:15
Antarktická stanice Johanna G. Mendela na Ostrově Jamese Rosse.
Antarktická stanice Johanna G. Mendela na Ostrově Jamese Rosse.

Desáté výročí slaví Mendelova polární stanice, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU), fungovat začala 22. února 2007. Vystřídalo se v ní devět desítek vědců z 25 oborů. Mezi významné objevy patří světově první důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura, řekl Pavel Kapler z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, který v uplynulých letech působil jako vedoucí stanice.

Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Výzkum je založen na dlouhodobých měřeních, a jak Kapler uvedl, má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu. "Je to spíše mravenčí práce, kde bývá o náhlé či překvapivé objevy docela nouze," uvedl Kapler.

V březnu 2015 se například na automatické měřicí stanici podařila zachytit nejvyšší teplota změřená kdy v Antarktidě, a to plus 17,8 stupně Celsia. Paleontologové zase jako první na světě přinesli důkaz o existenci zkamenělých hub v Antarktidě, neméně důležitý je i objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. V oboru mikrobiologie vědci objevili a popsali několika desítek nových druhů mikroorganismů. Dokázali také, že bezobratlí živočichové, konkrétně blešivci, se v Antarktidě orientují s využitím smyslu vnímajícího magnetické pole Země.

Základnu tvoří hlavní budova určená pro sezonní pobyt 15 až 20 vědců. Je 21 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Stěny má z dřevoštěpkových desek, mezi kterými je silná vrstva tvrzeného polystyrenu. Kolem budovy jsou menší kontejnery sloužící jako sklady. Vodu vědci čerpají z nedalekého potoka, který vytéká z ledovce.

S rozšiřováním počtu lůžek se do budoucna nepočítá. "Zvyšovat počet lůžek nad aktuálních dvacet zřejmě nebude s ohledem na omezené logistické možnosti třeba, ale rádi bychom v blízké budoucnosti rozšířili vědecké a technické kapacity stanice. Chtěli bychom přidat nejméně jednu další laboratoř a dílnu," uvedl Kapler.

Zásadní proměnou by měl projít také energetický systém stanice, který sice patří k nejefektivnějším v Antarktidě, ale jak Kapler uvedl, stále je na něm ještě hodně co zlepšovat. "Tyto změny jsou spojeny s další komplikovanou logistickou operací, která se očekává v příští sezoně. Přípravy na ni už započaly," řekl Kapler.

Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určeno pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Masarykova univerzita Brno/Kamil Láska

Další čtení

Acer představuje dva nové herní monitory: Predator XB323QK V4 s rozlišením 4K UHD a Nitro XV240 F6 s „ultrarychlým“ displejem

Věda a technika
5. 5. 2025

Druhého Kingdom Come studio prodalo tři miliony kopií, v květnu vydá rozšíření

Věda a technika
5. 5. 2025

Far Cry 4 běží na PlayStationu 5 nově v 60 FPS

Věda a technika
29. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ