Růžence, křížky, medailony a šperky nacházejí archeologové při výzkumu v brněnské Vojtově ulici na místě bývalého hřbitova, který svému účelu sloužil do 19. století. Vkládat zemřelým do rakve drobné předměty osobní výbavy bylo tehdy obvyklé, uvedl archeolog Václav Kolařík na webu brněnské Archaie.
"K předmětům osobní zbožnosti náleží především růžence, které často nacházíme omotané kolem rukou či předloktí. Růžence bývají dřevěné, kovové, kostěné, ale i skleněné. V některých případech se dochovávají i korálky ze skořápkových plodů," uvedl Kolařík. Součástí růžence býval i drobný kovový křížek nebo medailonek - takzvaná svátostka. Jednotlivé korálky byly navlečeny na šňůrce, některé byly spojeny skrze železné drátky s očky. Na hlubokou zbožnost tehdejších lidí ukazují i nálezy větších křížů, nejčastěji kovových, dřevěných a porcelánových. Položeny byly na nebožtíkovu hruď, často také vloženy přímo do jeho rukou.
Na poslední cestu
"Drobnější křížky a medailonky nacházíme i na krku a hrudi, původně tedy ve funkci přívěsku. Tři medailonky nalezené na pravé stehenní kosti byly zemřelému na jeho poslední cestu vloženy původně asi do kapsy jeho šatů," uvedl Kolařík.
Ještě v období novověku bylo podle něj zvykem klást mrtvým do rakve předměty denní potřeby, které dotyčný užíval za svého života, a pozůstalí se mohli domnívat, že by je dotyčný mohl potřebovat i po smrti. Jejich vložením do hrobu se tak mělo zabránit možnému návratu nebožtíka do světa živých pro tento oblíbený předmět. Mnohé předměty mohly mít čistě symbolický charakter.
"Je však otázkou, do jaké míry se mohly tyto zvyky udržovat ještě v 2. polovině 19. století. Například nález nůžek za hlavou jedné z koster nebo náprstek položený mezi chodidla se zdají být nenáhodně vloženými předměty do hrobů zemřelých. Právě tyto předměty jsou ve starších obdobích nalézány v hrobech těhotných žen či šestinedělek, aby se mohly i v záhrobí starat o své děti," uvedl Kolařík.
Výzkum
Kopání na hřbitově, který byl zlikvidován ve 20. století, je počáteční fází výzkumu. Archeologové na místě očekávají také nálezy z období pravěku i středověku. Keltové zde měli opevněný dvorec a v 11. a 12. století místo fungovalo jako hospodářské zázemí brněnského středověkého hradu. Město na místě plánuje postavit dům se 73 startovacími byty a dům s pečovatelskou službou se 43 byty. V něm budou i veřejné prostory, součástí projektu je také park. Město počítá s investicí 280 milionů korun.
V obdélníkovém prostoru o velikosti 16 tisíc metrů čtverečních nikdy nebyly stavby trvalého charakteru, naposledy zde působila firma s kamionovou dopravou, která však lokalitu zahlcovala nákladními auty. V okolí jsou obytné domy, stadion Moravské Slavie a bývalé garáže dopravního podniku Grmelova. Novou podobu dostane místo patrně v roce 2019.
