Radikální názor
Nositel Nobelovy ceny: Nechte vědce dělat, co je baví
20.05.2011 12:06 Původní zpráva
Dopřejte schopným vědcům co největší svobodu. Důvěřujte jejich kreativitě. Jakmile se jim pokusíte práci organizovat, spláčete nad výdělkem. Nositel Nobelovy ceny Tim Hunt to v Praze radil lidem rozdělujícím peníze na výzkum.
Sir Richard Timothy Hunt získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu v roce 2001 za objev cyklinů - proteinů řídících buněčný cyklus. Na Evropském fóru vědy a techniky, které se ve čtvrtek konalo na pražské Vysoké škole ekonomické, hovořil o kreativitě ve vědě. Své jméno na vizitce, kterou mu pořadatelé připíchli na sako, si propiskou upravil na méně honosné "Tim Hunt".
"Velké objevy jsou z definice neočekávané. Kdybyste předem věděli, co objevíte, nebyl by to žádný objev. To je pro politiky velmi nepříjemné, protože oni by rádi věděli, co vědci budou dělat," řekl mimo jiné Hunt, který kritizuje snahu určovat shora, čím se vědci mají zabývat.
Výbor pro vynalezení renesance
Max Perutz byl v 50. letech školitelem Francise Cricka (spoluobjevitele struktury DNA) a v jím vedené laboratoři v Cambridge se postupně zrodilo čtrnáct Nobelových cen. On sám ji získal v roce 1962 za odhalení struktury krevního barviva hemoglobinu. Tim Hunt v Praze citoval z jeho vzpomínek:
"Čas od času za mnou chodili lidé vyzbrojení dotazníky a diktafony. Chtěli zjistit, co stálo za úspěchy naší Laboratoře molekulární biologie. Hledali svatý grál mezioborové organizace. Obrátil jsem jejich pozornost k Florencii 15. století. Z populace menší než 50 tisíc lidí se zrodili Leonardo, Michelangelo, Rafael, Ghiberti, Brunelleschi, Alberti a další velcí umělci. Jestlipak mé hosty napadlo zjišťovat, zda vládci Florencie vytvořili mezioborovou organizaci malířů, sochařů, architektů a básníků, aby umožnili vznik tohoto velkého umění? - Není to tak absurdní analogie, jak by se mohlo zdát, protože kreativitu ve vědě - stejně jako v umění - nemůžete zorganizovat. Vyrůstá spontánně z individuálního talentu. Dobře vedená laboratoř ji může podpořit, ale hierarchická organizace, nepružná byrokratická pravidla a spousta jalového papírování ji zabije. Objevy nelze plánovat, vynořují se z nečekaných zákoutí."
Buďte nezodpovědní!
"Bojujte za to, co považujete za důležité, protože bez vášní to nepůjde. Chovejte se nezodpovědně, ignorujte schůze, zbavte se rutiny, dopřejte si snění za bílého dne," radí Hunt vědcům. Každý z nich by podle něj měl usilovat o Nobelovu cenu, protože ve vědě nestačí být průměrný.
"Čím víc jsou vědci závislí na veřejných zdrojích, tím víc jsou voláni k zodpovědnosti za své počínání. Představa, že vědec prostě půjde do laboratoře a bude se tam bavit, nezní veřejnosti zrovna lákavě. Přitom je to přesně to, co musíte udělat," pokračoval Hunt. "Nikdy nevíte předem, který problém je opravdu důležitý, ani co vám jeho zkoumání přinese."
Problém je, jak poznat ty opravdu nejlepší vědce, kteří takto poskytnutou možnost dovedou plně využít a nezneužijí ji k lenošení nebo k dumání nad nesmrtelností chrousta. Protože všichni vědci takto pracovat nemohou - daňové poplatníky by to přišlo příliš draho.
Hunt věří, že potřebné síto nezajistí shora nadirigovaný systém hodnocení vědy, ale sami vědci, kteří mezi sebou mimořádný talent rozeznají. Starší úspěšní odborníci by měli dát maximální volnost nejlepším ze svých studentů. A organizace, v níž působí, by je neměla v této pravomoci omezovat.
Aby to fungovalo, nejlepší vědci sice musejí dostat tvůrčí svobodu, ale zároveň se od nich musejí očekávat výsledky. Hunt v této souvislosti zmínil své zkušenosti z hodnocení kvality rakouské vědy, na kterém se před několika lety podílel. Řada mladých vědců doma už za studií excelovala. Potom odešli do Spojených států a byli výborní i tam. Po návratu domů však upadli do bezvýznamnosti, protože na ně nebyl vyvíjen žádný tlak. Kombinace cukru a biče zkrátka podle Hunta funguje i ve vědě.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.