Pryč s únorovou výjimkou
Vědci navrhli permanentní kalendář. S "miniměsícem" navíc

Dva američtí vědci navrhli, aby únor přišel o svou tradiční výjimku a všechny měsíce v roce měly už napořád 30 nebo 31 dní. Podle ekonoma Stevea Hankea a fyzika Richarda Henryho z prestižní Hopkinsovy univerzity v Baltimoru by tak nejen zmizel z kalendáře nepopulární pátek 13., ale odpadla by nutnost kupovat si každý rok nový diář, jelikož kalendář by byl neměnný.

V současném občanském kalendáři se v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi (s výjimkami) zavádí vždy na konci února přestupný den, jenž připadá právě na pondělí. Slouží k vyrovnávání rozdílu mezi délkou kalendářního roku - 365 dní - a délkou takzvaného tropického roku, tedy jednoho sezonního cyklu ročních období, která je zhruba 365,2422 středního slunečního dne.

Nový rok by podle amerických vědců začínal vždy v pondělí a například květen ve středu a září v pátek. Silvestr bychom slavili v neděli, napsal francouzský list Le Parisien. Každých pět nebo šest let by se do kalendáře vložil po prosinci jeden "mini-měsíc" neboli týden, což by vyřešilo problém, jak docílit požadované hodnoty 365,25 dne na rok.

Například říjen by ale v permanentním kalendáři přišel o svůj jednatřicátý den. Henry na svém webu navrhl, aby lidé narození ve "zmizelé" dny "byli jako (britská královna) Alžběta II." - slavili by narozeniny v den, který si vyberou, nejlépe tedy poslední říjnový den, třicátého.

Kdyby nový kalendář začal fungovat od 1. ledna 2018, jak Hanke a Henry chtějí, rok 2019 by měl 364 dnů a rok 2020 by jich měl 370. Vědci jsou přesvědčení, že jejich reforma kalendáře by mohla mít oproti předchozím podobným pokusům úspěch, neboť zachovává sedmidenní týden, tudíž i dny odpočinku důležité pro jednotlivá náboženství, například šabat.