Rozluštění genomu nového živočicha už dnes nikoho nepřekvapí. Místo druhů, které jdou přečíst snadno, nebo mají význam pro vědu, se začínají luštit genomy významných škůdců. Teď přišli na řadu termiti.
Termiti jsou nejstarší a nejdokonalejší společenský hmyz. Formálně se počítají mezi šváby. Mnoho lidí ale zajímají víc než detaily jejich fascinujícího života jeho ekonomické dopady. Termiti jsou hlavní světoví škůdci ve stavbách, poněvadž se živí mrtvou rostlinnou hmotou, dřevem. Každý rok prožerou na lidských budovách čtyřicet miliard dolarů. Výzkum jejich genomu by mohl odhalit nové způsoby, jak je rychle a levně sprovodit ze světa.
Skupina vědců vedená Nicolasem Terraponem z Münsterské univerzity proto přečetla celý genom jednoho konkrétního druhu termita. Stalo se jím severoamerický termit Zootermopsis nevadensis.
"Dnešní pesticidy jsou velmi efektivní," prohlásil jeden z vědců Michael Scharf. "Problém ale je, že jich musíte vystříkat spoustu do půdy okolo domu. Hodilo by se posunout se k zelenější technologii, což by nám mohla umožnit právě sekvence genomu."
Budoucí pesticidy by mohly vypínat geny kritické pro termití metabolizmus nebo rozmnožování. Mohlo by jich být méně, a mohly by být měně toxické nebo zcela neškodné pro lidi případně domácí zvířata.
Termití kolonie je složitý superorganizmus, k jehož vyřazení by mohlo stačit jen vyřadit jen jednu jeho důležitou součást. Pesticidy by například mohly postihovat jen dělníky, kteří se starají o shánění potravy a potomstvo.
Vědci se zajímali i o geny, které mají vztah k chemické komunikaci termitů. Bez nich by jejich kolonie nemohla existovat. Hodně termitích genů spojených s komunikací se podobalo genům mravenců se stejnou funkcí, ačkoliv obě skupiny zvířat nejsou zvlášť příbuzné.
