Rozdíly v aktivitě lidí mohou pomoci při diagnostice bipolární poruchy a prevenci jejích opětovných projevů. Ukázala to nová studie vědců z klecanského Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Přesnější diagnostika může v budoucnu vést k efektivnější léčbě a schopnosti předvídat možné zhoršení stavu pacientů. V tiskové zprávě to sdělil mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Bipolární afektivní porucha (BAP) se řadí mezi poruchy nálady a významně postihuje denní i spánkovou aktivitu člověka. V tuzemsku podle vědců postihuje přes 100 tisíc lidí.
Vědci z NUDZ a ČVUT sledovali skupinu pacientů s bipolární poruchou a zdravých dobrovolníků. Všichni nosili tři měsíce náramek vyvinutý speciálně pro psychiatrii českou společností Mindpax. "Jedná se o náramek podobný hodinkám, který však neukazuje čas, ale průběžně sbírá data o pohybové aktivitě, která pak odesílá na server k dalšímu zpracování. Pomocí tohoto systému bylo možné měřit aktivitu po delší dobu než je u podobných studií obvyklé," uvedl Jakub Schneider z ČVUT v Praze.
Studie vědců
U každého z účastníků výzkumu sledovali odborníci denně desetihodinové období, kdy byl daný člověk nejaktivnější. U zdravých lidí bylo toto období ve většině dnů přibližně ve stejném časovém rozmezí, u lidí s bipolární poruchou se časy tohoto období v jednotlivých dnech výrazně lišily. Podle studie tak lze až se 79procentní přesností rozpoznat, zda daný člověk trpí bipolární afektivní poruchou, a to i u lidí, kteří jsou tzv. v remisi a nepociťují žádné příznaky.
Bipolární porucha se projevuje střídáním fází mánie, deprese a stabilního období. "Manické epizody jsou charakteristické zvýšenou aktivitou, zlepšenou až euforickou náladou a pocitem přílivu energie. U depresivní fáze naopak přetrvávají pocity nedostatku energie a únavy, snižuje se aktivita a zhoršuje se nálada. Oba tyto stavy mohou výrazně zasahovat do pracovního i sociální života a mohou být i život ohrožující," uvedl Eduard Bakštein z NUDZ.
