Doporučení pro houbaře
Vědci v olomouckých lesích sbírají houby, mapují přítomnost kovů

Na jedlé houby se zaměřili vědci v olomouckých arcibiskupských lesích v Jeseníkách. Ve vytipovaných lokalitách mají v plánu udělat odběry z 500 hub a vzorků půdy. Cílem dvouleté studie je zjistit vliv lesních porostů na přítomnost kovů v půdě a jedlých houbách. Výsledkem projektu bude doporučení pro vlastníky lesa k pěstební činnosti a také doporučení pro houbaře. Novinářům to v úterý sdělila mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Dagmar Málková.

Na rozsáhlé studii mapující výskyt těžkých kovů v houbách pracují odborníci z Mendelovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Zaměřují se na přesně vytipované lokality v polesí Vápenná a Domašov. "Ve vybraných lokalitách odebíráme vždy v několika bodech zhruba půl litru vzorku hrabanky a svrchní minerální půdy, kde jsou předpoklady nejvyšších koncentrací potenciálně nebezpečných látek získaných z imisí. Tyto vzorky pak putují k analýzám do laboratoře," uvedl Martin Valtera z Mendelovy univerzity.

Vědci zároveň zkoumají přítomnost potenciálně rizikových prvků v jedlých houbách, kvůli nimž se mohou tyto prvky dostávat do potravinového řetězce lesní zvěře i k houbařům. "Po převozu do laboratoře houby nejprve důkladně očistíme, vysušíme a poté nameleme. Následně probíhá mikrovlnný rozklad vzorků v lučavce královské. Takto připravené vzorky jsou analyzovány pomocí atomového absorpčního spektrometru, který změří jejich přesné prvkové složení," uvedl Valtera.

Vědci se zaměřují především na měď, kadmium, zinek a olovo. "Některé těžké kovy jsou také karcinogenní. Pokud bychom našli v houbách extrémní hodnoty, měli bychom proto houbaře upozornit, že není vhodné, aby houby v rizikových oblastech sbírali a konzumovali je pravidelně," doplnil Václav Pecina z Vysokého učení technického v Brně. Podle dosavadních výsledků může být problematické zejména kadmium, které ve sledovaných houbách pravidelně překračuje uznávané hygienické limity.

Těžké kovy se do půdy podle vědců dostávají jako plynné či prachové znečištění nebo v kapalné podobě se srážkami. V horských lesích navíc zvyšují zátěž prostředí prachem a chemikáliemi nasycené mlhy, které jsou zde velmi významným zdrojem srážek. Svou roli hrají smrky, které mají vysokou schopnost zachytávat látky z ovzduší. Cílem studie je mimo jiné upozornit, že i v nedotčených oblastech může docházet ke kontaminaci kvůli atmosférickému znečištění, které může putovat na značné vzdálenosti. Podle odborníků jde především o proudění průmyslového znečištění z Ostravska a z průmyslových oblastí Polska, ale i z Pardubicka nebo Královéhradecka.