V pařížském Paláci objevů byl ve čtvrtek oficiálně zahájen Mezinárodní polární rok (IPY). Během něj by měly tisíce vědců z mnoha zemí intenzivně studovat pohyb a složení pevninských ledovců v Antarktidě a Grónsku. Právě v polárních oblastech se totiž nejvíce projevují stále razantnější klimatické změny, které ohrožují budoucnost lidstva.
K popularizaci specializovaného výzkumu, který potrvá až do března 2009, má posloužit více než 200 doprovodných akcí - seminářů, výstav a internetových diskusí.
Na akci, označované za největší mezinárodní vědecký projekt posledních padesáti let, se bude podílet přes 50.000 vědců z více než 60 zemí včetně České republiky.
Mezinárodní polární rok bude mít zároveň sociální a vědecký rozměr, řekl při zahájení Thomas Rosswall, náměstek ředitele Mezinárodní rady pro vědu (ICSU), která má spolu se Světovou meteorologickou organizací (WMO) nad celou akcí záštitu. Oblast sociálních věd jakožto významnou součást chystaných výzkumů zdůraznil rovněž generální tajemník WMO Michel Jarraud.
Polární "rok" bude dvojnásobně dlouhý
"Rok" potrvá ve skutečnosti dva roky - až do března 2009. Mezi hlavní témata bádání patří zjištění současného stavu, vzájemné ovlivňování polárních oblastí a zbytku světa, využití pólů jako pozorovacích center a dopady nynějšího vývoje na obyvatelstvo subpolárních oblastí. V těchto místech žije v současné době na čtyři miliony lidí.
Jedním z cílů akce je také upoutat pozornost veřejnosti na důsledky klimatických změn, na něž se někteří stále dívají skepticky, nebo je popírají.
Do sta let možná roztaje celá Arktida
Mezinárodní polární rok začíná měsíc poté, co v Paříži autoritativní mezivládní skupina expertů zveřejnila varovnou zprávu o důsledcích oteplování planety. Tání ledu v polárních oblastech v ní byla věnována velká pozornost. Vědci odhadli, že do roku 2100 by v důsledku tohoto tání mohla hladina oceánů stoupnout o 18 až 59 centimetrů a přímo ohrozit některé ostrovy v Tichomoří a nízko položené oblasti zvlášť v Asii. Do roku 2100 by také podle nich v Arktidě už v létě vůbec nemusel být led. Oteplování Antarktidy je díky pevnému podloží poněkud pomalejší.
Nynější Mezinárodní polární rok je od roku 1882 čtvrtý. Poslední se konal v letech 1957 až 1958 v rámci tehdejšího Mezinárodního geofyzikálního roku.
Vedle Paříže, kde byla akce zahájena na mezinárodní úrovni, se dnes zahajovací ceremonie konaly nebo mají konat separátně v řadě účastnických zemí. Ve Francii se to děje formou debaty v Senátu, kterou uzavře monacký kníže Albert II.
V Antarktidě se hromadí odpad
Francouzská média věnují Mezinárodnímu polárnímu roku značnou pozornost. Dnešní list Le Figaro upozornil v této souvislosti i na stále větší znečištění životního prostředí v polárních oblastech. V Arktidě, kde je pětina světových zásob ropy, hrozí v tomto směru nebezpečí plynoucí z její těžby. V Antarktidě je podle listu už 300.000 tun odpadu, který tam zanechávají turisté, jichž tam ročně přijede asi 15.000.
Mezi účastnickými státy IPY je i Česko. Loni o Vánocích odcestoval tým profesora Pavla Proška z Masarykovy univerzity v Brně na ostrov Jamese Rosse. Zde zahájil výzkumnou činnost na první české vědecké stanici v Antarktidě. V létě se v rámci programu vypraví na Špicberky již 14. glacio-speleologická expedice Josefa Řeháka.
Foto: archiv
