Němečtí vědci zjistili ve zkamenělině zvířete staré 47 milionů let jednoho z předků opic, který by mohl být dosud chybějícím článkem ve vývoji k člověku. Mimořádně zachovalá fosilie pojmenovaná Ida byla nalezena v lomu Messel u porýnského Darmstadtu a poskytla podle odborníků průlomové informace o vývojové linii vedoucí v rámci primátů k opicím, lidoopům a lidem. Vědci své závěry o nálezu představili v odborném časopise PLoS ONE.
"Získali jsme nejen zcela kompletní kostru, ale i otisk obrysů těla ve zkamenělém blátě a dokonce i obsah žaludku zvířete," upřesnil spoluautor článku Jens Lorenz Franzen z výzkumného ústavu Senckenberg ve Frankfurtu nad Mohanem.
K TÉMATU: Fosilie březí velryby dokládá přesun ze souše do moře
Zvíře je podobné lemurům, což jsou poloopice, které dodnes žijí na Madagaskaru. Chybějí mu ale některé typické zubní zvláštnosti lemurů. Naproti tomu vědci na fosilii zjistili jiné anatomické znaky ukazující k dnešním opicím a člověku, například na hlezenních (kotníkových) kloubech. Mohla by tedy být vývojovým článkem spojujícím linii vedoucí k dnešním opicím a lidoopům (včetně člověka) se sesterskou linií poloopic.
Asi dvacet centimetrů dlouhá kompletní zkamenělina byla nalezena ve dvou kusech již v roce 1983 a od té doby je v soukromém vlastnictví. Amatérští nálezci se o kusy podělili, aniž věděli o jejich vědeckém významu. Teprve před dvěma lety se norskému paleontologovi Jörnu Hurumovi z univerzity v Oslu podařilo k výzkumu získat i druhou polovinu nálezu a vědecky celek zpracovat.
"Je to pojítko mezi nižšími savci a člověkem. Jde o fosílii, která provazuje naše vývojové dědictví," řekl Hurum. Právě ten fosilii pojmenoval Ida po své dcerce. Oficiálně se nález jmenuje Darwinius masillae. "Pro mě tento nález představuje osmý div světa. Něco tak přesně zapadajícího do vývojové linie svět snad ještě neviděl," uvedl Franzen.
Pochybnosti o nálezu
Nadšení autorů článku v PLoS ONE však zdaleka nesdílejí všichni paleontologové, kteří se s objevem měli možnost seznámit. "Je to neobyčejně zachovalá, úžasná kostra, ale neříká nám celkem nic, co bychom už nevěděli," cituje například web časopisu Science paleoantropologa Elwyna Simonse z Dukovy univerzity. Ten se spolu s dalšími odborníky domnívá, že je zatím příliš brzy rozhodnout, kam přesně ve vývojové linii primátů nově popsaný druh patří.
Stejné pochyby vyjadřují i paleontologové oslovení časopisem Nature. Na definitivní odpověď na otázku o skutečné roli druhu Darwinius masillae v evoluci primátů si tedy budeme muset ještě počkat.
Foto: Reuters
