Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793. Francouzská královna, kterou potkal tragický osud, tak zřejmě jevila příznaky těžké formy šedivění vlasů v důsledku stresu. Biologické mechanismy, které takové šedivění způsobují, byly dlouho záhadou. Tým vědců z Harvardovy univerzity nyní ale dospěl k závěru, že na šedivění se podepisuje takzvaná reakce "bojuj, nebo uteč", kterou vyvolá vnější hrozba. S odvoláním na závěry výzkumu zveřejněné ve středu o tom informovala agentura Reuters.
Vědci zkoumali, jak stres ovlivňuje kmenové buňky ve vlasových folikulech, kde se tvoří melanocyty - pigmentové buňky, jež dávají vlasům barvu. Lidé mají běžně na hlavě zhruba 100 tisíc vlasových folikul.
Nejprve vědci zkoumali, zda pod vlivem stresu může na kmenové buňky ve folikulech útočit imunitní systém. Tato hypotéza se však nepotvrdila. Následně vědci zjišťovali, zda šedivění způsobuje zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu, což se nakonec také neprokázalo.
Nakonec tým expertů zjistil, že sympatický nervový systém, který zodpovídá za reakci savců na hrozbu, hrál klíčovou roli. Sympatický nervový systém tvoří síť nervů, které se nachází i v kůži. Tam jako stuhy obepínají folikuly a jsou v těsné blízkosti kmenových buněk melanocytů. Když vědci vystavili myši krátkodobé bolesti či stresujícím podmínkám v laboratoři, tyto nervy uvolnily hormon norepinefrin. Ten byl následně ve vlasových folikulech absorbován kmenovými buňkami, jež slouží jako omezené zásoby k tvorbě melanocytů.
"Některé z těchto kmenových buněk se běžně při regeneraci vlasů proměňují v pigmentové buňky, které dávají vlasům barvu. Pokud jsou však vystaveny norepinefrinu ze sympatického nervu, aktivují se všechny kmenové buňky a promění se v pigment produkující buňky," uvedla expertka Ya-Chieh Hsu z Harvardovy univerzity. "To znamená, že žádné nezůstanou. Za několik dní jsou zásoby pigment regenerujících kmenových buněk vyčerpány, a když se to stane, nelze pigment obnovit," doplnila.
Vliv stresu na lidské tělo
Šedivění vlasů je jedním z mnoha příznaků dopadu stresu na lidské tělo. Nové poznatky mohou podle vědkyně pomoci zastavit šedivění, které způsobuje stres, či v boji s dalšími se stresem spojenými změnami v tkáni. Průlom v takové terapii ale může trvat roky, doplnila.
Stres není ale jediný důvod, proč vlasy šedivějí. Hlavní příčinou je přirozený proces stárnutí. V některých případech mohou ke ztrátě pigmentu ve vlasech přispět genetické mutace či změny v imunitním systému. "Kmenové buňky melanocytů se také vytrácí s nastupujícím věkem," uvedla vědkyně Hsu a dodala, že nyní bude zajímavé podrobněji zkoumat zda stres zrychluje přirozené stárnutí.
