Kouzla s DNA
Vědec roku 2010: Craig Venter, zlobivé dítě genetiky

"Kladu si otázku, zda má moje práce kvality na to, abych získal Nobelovu cenu. Odpovídám si: Má." Craig Venter rozhodně netrpí falešnou skromností. Vyhrál závod o přečtení lidského genomu a letos v květnu vědci z jeho ústavu "oživili" bakteriální buňku pomocí genetické informace sestrojené v laboratoři.

Vědci z Venterova ústavu (sám Venter byl členem výzkumného týmu) vzali uměle vytvořenou molekulu DNA a vložili ji do buňky, kterou předtím zbavili její vlastní dědičné informace. Nové geny buňku zcela ovládly, bakterie vypadá a chová se tak, jak jí nařizuje umělá DNA. Jako kdyby počítač dostal nový operační systém.

Pokud se techniku podaří uvést do běžné praxe, bude možné vytvářet genomy požadovaných vlastností a vnášet je do živých buněk, což by v některých případech mohlo být efektivnější než klasické genetické modifikace. Bylo by tak možno vytvářet mikroorganismy šité na míru nejrůznějším úkolům, například produkci biopaliv a vakcín nebo čištění odpadních vod. (Podrobnosti v souvisejícím článku.)

Duchovním otcem nově vznikajícího oboru "syntetické biologie" je právě Craig Venter - vědec roku podle serveru TÝDEN.CZ.

Od surfu přes vietnamskou válku k DNA

Craig Venter (64) je dnes jedním z nejúspěšnějších a nejvlivnějších vědců planety. Zpočátku by si ale na něj nikdo nevsadil. "Jeho životním snem bylo flákat se na pláži se surfovým prknem. Kdyby ho neodvedli do války ve Vietnamu, nejspíš by se mu to povedlo," říká biolog Jaroslav Petr.

Ve Vietnamu Venter sloužil jako zdravotník. Frustrovalo ho, že tolika zraněným vojákům nedokáže pomoci, trpěl depresemi. A v tomto bodě jeho životní dráhy začíná venterovská legenda: rozhodl se spáchat sebevraždu tím, že odplave na volné moře. Z odevzdanosti osudu ho údajně probudil až zvědavý žralok. Dostal strach, najednou chtěl žít. Z posledních sil se vrátil na břeh. "Ležel jsem nahý v písku, snad celé hodiny. Byl jsem vyčerpaný a zároveň jsem pociťoval úlevu. Chtěl jsem svému životu dát nějaký smysl. Najednou jsem se cítil čistý a plný energie," píše ve své autobiografii z roku 2007.

Zatímco lékař může zachránit nanejvýš několik set životů, vědec má podle Ventera potenciál pomoci celému světu. Pokud je to skutečně jeho hlavní motivace, využívá k jejímu naplnění prostředky, na nichž jedni oceňují jejich efektivitu, druhým vadí přílišné zatahování byznysu do vědy. "Je to ekonomický liberál. Tvrdí, že věda půjde dopředu nejrychleji, když bude výzkum v soukromých rukou," říká genetik Václav Pačes a připomíná Venterovu mimořádnou schopnost získat na výzkum prostředky od soukromých investorů.

Závod o přečtení lidského genomu

Když se v roce 1990 rozběhl projekt čtení lidského genomu financovaný ze státních prostředků několika zemí v čele se Spojenými státy, Venter se ho nejprve účastnil. Pak ale šéfy projektu označil za "klub lhářů" žonglujících s termíny i náklady, v roce 1998 založil soukromou firmu Celera Genomics a oznámil, že lidský genom přečte rychleji a levněji než za deset miliard dolarů, s nimiž počítal oficiální projekt. "Během několika měsíců získal ze soukromých zdrojů tři miliardy dolarů," říká Václav Pačes.

Oba týmy dokončily hrubé čtení prakticky současně v roce 2000. Venter objektivně vzato vyhrál, protože jeho data byla komplexnější než výstupy mezinárodního projektu. Přesto byl, navzdory své ješitnosti, ochoten přijít do Bílého domu a před Billem Clintonem si potřást rukou s Francisem Collinsem, hlavou mezinárodního projektu.

"To je tak nepravděpodobná událost! Venter, kterému se říká Bill Gates genetiky, si třese rukou s Collinsem a je ochoten se tvářit, že to je remíza," podivuje se i po deseti letech Jaroslav Petr a dodává: "Clinton nemohl přiznat, že obrovské peníze, které do toho Amerika dala, vyletěly komínem, protože Venter je předběhl."

Cíl: život sestrojený v laboratoři

Dnes už se Venter s pouhým čtením genů nespokojuje. Chce je aktivně využívat pro "výrobu" mikroorganismů využitelných k plnění nejrůznějších úkolů. Vrhl se na nově vznikající obor: syntetickou biologii. Jeho jachta Sorcerer II (Čaroděj II) v letech 2003 až 2007 brázdila oceány a sbírala vzorky vody obsahující DNA mořských mikroorganismů.

Venter věří, že touto cestou objeví geny využitelné jako součástky pro své živé stavebnice. Kromě neziskového výzkumného ústavu J. Craig Venter Institute (JCVI) založil i firmu Synthetic Genomics usilující o komerční produkci "umělých" mikroorganismů. Společnost ExxonMobil mu například poskytla 600 milionů dolarů na projekt vývoje jednobuněčné řasy schopné prostřednictvím fotosyntézy vyrábět z oxidu uhličitého ekologicky čistá biopaliva.

Je jedním ze zatím nemnoha lidí, jejichž genom byl kompletně přečten. Zveřejnil ho na internetu a nic si nedělá z toho, že tím pádem všichni vědí například o jeho genetických předpokladech pro závislost na alkoholu. "Je to typický produkt americké vědy - v tom dobrém i v tom špatném. Fantastický organizátor, výborný vědec a tvrdý byznysmen," charakterizuje Ventera Václav Pačes. Podobně ho vidí i Jaroslav Petr: "Má neuvěřitelný intelekt, tah na bránu, dar prosazovat své myšlenky. Je v tom vždy kus teatrálnosti. Známý je jeho výrok: 'Kladu si otázku, zda má moje práce kvality na to, abych získal Nobelovu cenu. Odpovídám si: Má.' To ho charakterizuje úplně jasně."