Vědecká bublina roku aneb Kouzlo marketingu

Revoluce v našem chápání vývoje člověka! Objev století! Osmý div světa! Událost srovnatelná s přistáním na Měsíci! To vše a mnoho dalšího bylo v květnu řečeno a napsáno o fosilii malé opičky. Je skutečně úžasná. Ale žádná revoluce se nekoná. To si jen paleontologové vyzkoušeli, jak šikovná reklamní kampaň dokáže vyvolat zdání vědecké senzace.

Zkamenělina asi dvaceticentimetrového tvorečka žijícího před 47 miliony let, jejíž popis v květnu zveřejnil mezinárodní tým vedený norským paleontologem Jörnem Hurumem, je až neuvěřitelně zachovalá. Samička pojmenovaná Ida náleží do nově popsaného druhu Darwinius masillae, který patří k prvním zástupcům primátů.

Hurum s kolegy Idu považují za živočicha spojujícího v sobě znaky obou hlavních skupin primátů. Podle nich představuje společného předka dnešních poloopic (lemurů, nártounů, outloňů...) a vyšších primátů (opic, lidoopů a lidí). Jiní odborníci však namítají, že není jisté, kam přesně Idu v systému zařadit, a její objev nepřináší nic zásadně nového. „Je to neobyčejně zachovalá, úžasná kostra, ale neříká nám celkem nic, co bychom už nevěděli," citoval například časopis Science paleoantropologa Elwyna Simonse z Dukovy univerzity.

Mediální masáž

V každém případě jde o odborný spor, který by mohl veřejnost nechat v klidu. Autoři objevu se však rozhodli, že díky fosilii získají světovou slávu - a možná i zajímavé honoráře za knihy, dokumenty a televizní vystoupení, s nimiž se po oznámení objevu roztrhl pytel.

Tým Jörna Huruma nález popsal v odborném časopise PLoS ONE a zároveň rozjel reklamní kampaň ve velkém stylu. V den zveřejnění objevu se začala prodávat kniha The Link (Článek - míněno chybějící), propagovaná sloganem „Úžasný nový objev, který může změnit vše". Televize History Channel odvysílala stejnojmenný dokument. Spuštěna byla i internetová stránka revealingthelink.com nenechávající nikoho na pochybách, že Ida je tím nejúžasnějším objevem všech dob.

Hurum s kolegy vytvořili dokonalou mediální iluzi. Paleontolog to ostatně přiznává. The New York Times citovaly jeho výrok, že „každá hudební skupina, každý sportovec dělá totéž. Musíme začít stejně uvažovat i ve vědě."

Řada vědců a vědeckých institucí se už naučila, že chtějí-li se ucházet o veřejné prostředky na výzkum, musí umět veřejnost přesvědčit, že jejich práce má smysl. Strohé tiskové zprávy proto stále častěji vytlačují atraktivně podané příběhy doplněné ilustracemi, fotografiemi a videodokumentací. Hurum a spol. však tento způsob propagace dovedli do extrému a stvořili senzaci, která se ve skutečnosti nekonala.