Dírková komora, nebo také camera obscura, je jednoduchý předchůdce fotoaparátu. Polský astronom Maciej Zapiór, toho času pracující na ondřejovské hvězdárně ji vyrobil z pivní plechovky a vyfotografoval s ní pohyby Slunce. Expozice trvala čtyři měsíce. Trpělivost se vyplatila. Přinesla Zapiórovi vítězství v soutěži o nejhezčí astronomickou fotografii měsíce.
Je to jednoduché. Vezmete schránku jakékoliv velikosti - od už zmíněné pivní plechovky až po celou místnost - a do jedné její stěny uděláte malý otvor. Ten pak namíříte na věc, kterou chcete pomocí dírkové komory znázornit. Obraz se promítne na protější stěnu (Vizte vložený obrázek.). Renesanční malíři, včetně Leonarda, obraz z dírkové komory obkreslovali. Používaly se různé finty, jak ho zvětšit, přenést pomocí zrcadla na vodorovnou kreslící plochu, a tak dál.
Obraz z dírkové komory se dá také zachytit na fotografický papír, který mění barvu podle osvětlení. Můžete tak vyrobit primitivní fotku.
V době, kdy si kdekdo může dovolit supermoderní fotoaparát a pořizovat s ním technicky dokonalé fotky, obliba takových jednoduchých metod paradoxně stoupá. Jedním z jejich zastánců je i polský astronom Maciej Zapiór.
Dírkové komory vyrábí z pivních plechovek. Jednadvacátého ledna pověsil jednu poblíž Ondřejovské hvězdárny. Nechal ji viset na místě celé čtyři měsíce až do dvacátého května. Pak z ní fotografický papír vytáhl. Na snímku je vidět, jak se měnila dráha Slunce na obloze za observatoří. Jestli se vám fotka líbí, můžete se podívat na galerii dalších plechovkových experimentů na jeho stránkách.
