Každoměsíční soutěž České astronomické společnosti tentokrát vyhrál snímek Jaroslava Trnky z hvězdárny ve Slaném. Zachycuje Měsíc, Venuši a Mars.
Autor pořídil vítěznou fotografii 20. února v půl sedmé večer středoevropského času. S identifikací Měsíce čtenáři asi nebudou mít potíže. Popelavý přísvit, který je vidět na vnitřní straně jeho srpku, způsobuje odražené světlo naší vlastní planety. Venuše je větší světlý bod na otevřenou kupolí hvězdárny (samozřejmě hvězdárny ve Slaném). Dvacátého února byla od Země 213,2 milionu kilometrů, což dělá přibližně 1,425 násobku průměrné vzdálenosti Země od Slunce, takzvaných astronomických jednotek (AU). Oběžná dráha Venuše má dvě zvláštnosti.
Předně má ze všech ostatních oběžných drah planet nejmenší excentricitu. Je téměř kruhová. Venuše také rotuje kolem své osy velice pomalu. Jeden den na ní trvá 116 pozemských dní a osmnáct hodin. Na rozdíl od všech planet ve sluneční soustavě se točí po směru hodinových ručiček. Astronomové si nejsou jistí, proč to tak je. Jako nejpravděpodobnější příčina vypadá hustá atmosféra planety.
Menší načervenalý bod nad puntíkem Venuše je rudá planeta Mars. Dvacátého února byl od Země 328,9 milionu kilometrů, 2,199 AU. Mars je v současnosti asi neprozkoumanější cizí planeta ve sluneční soustavě. Jeho atmosféra je proti zemské řídká. V minulosti byla ale hustší.
Vědci si jsou téměř jistí, že na Marsu kdysi vládly podmínky, v nichž by mohly přežít bakterie podobné pozemským. Mars je také nejlepší kandidát na první pilotovanou meziplanetární výpravu. Kdy k ní dojde a jestli k jí dojde, je ale ve hvězdách.
