Pulsar s katalogovým číslem PSR J2222-0137 je od nás vzdálený asi devět set světelných let ve směru souhvězdí Vodnáře. Kromě neutronové hvězdy, která vysílá rádiové impulzy podobně jako vesmírný maják, se soustava skládá ještě z jednoho objektu, jehož povaha není jasná.
Mohl by to být bílý trpaslík. Bílí trpaslíci nejsou vzácní. Jsou to konečná stádia vývoje obyčejných hvězd, mezi něž se počítá i naše Slunce. Mají vysokou hustotu. Bílý trpaslík velikosti Země může mít hmotnost srovnatelnou se Sluncem. Čajová lžička hmoty bílého trpaslíka může vážit několik tun. Většinu hvězd ve vesmíru, 97 procent, čeká budoucnost bílých trpaslíků. Není dramatická. Bílý trpaslík nedělá nic jiného, než že pomalu chladne. Vzhledem ke stáří vesmíru by i nejstarší bílí trpaslíci měli mít pořád teplotu několika tisíc kelvinů.
Kelvin je jednotka teploty používaná v astronomii a vůbec ve fyzice. Změna o 1 K je stejná jako o 1 °C. Stupnice ale začíná na absolutní nule, nejnižší možné teplotě vůbec, − 273,15 °C.
Skupina vědců vedená Davidem Kaplanem z univerzity Wisconsin-Milwaukee si myslí, že bílý trpaslík obíhající okolo pulsaru je neobvykle chladný. Podrobnosti zveřejnili v časopise The Astrophysical Journal.
Co je zač?
Vědci objekt pozorovali pomocí optických i infračervených teleskopů. Obíhá okolo už zmíněného pulsaru se snadno zapamatovatelným jménem PSR J2222-0137. Pulsar je rychle rotující neutronová hvězda, která vysílá do prostoru úzké paprsky radiového záření. Ty zasahují Zemi v pravidelných intervalech jako světlo majáku. Neutronové hvězdy jsou produkty zániku velmi hmotných hvězd. Čajová lžička jejich hmoty by vážila ještě řádově miliardkrát víc než čajová lžička hmoty bílého trpaslíka.
Pulsar PSR J2222-0137, má hmotnost asi 1,2 hmotnosti Slunce. Jeho oběžnice by měla mít podle vědců hmotnost 1,05 hmotnosti Slunce.
Astronomové přiznávají, že nedokážou s jistotou určit, co je zač. Mohl by to být bílý trpaslík ale i další neutronová hvězda. Vědci ovšem shromáždili spoustu nepřímých důkazů pro první možnost. Předně se jim povedlo propočítat vlastnosti oběžné dráhy záhadného tělesa. Tvrdí, že je na další neutronovou hvězdu příliš pravidelná.
Nejchladnější a nejstarší
Neutronové hvězdy jsou pozůstatky po explozích supernov. Pokud obíhají kolem nějakého tělesa, bývají proto jejich oběžné dráhy hodně excentrické. To se o dráze záhadného tělesa říct nedá. Aby podobná dvojice neutronových hvězd vznikla, musel by systém kdysi obsahovat ještě jedno další těleso, které by ho muselo opustit. Takové řešení je ovšem složité a nevyhovuje Ochmanově břitvě.
Kdyby byl záhadný objekt opravdu bílým trpaslíkem, byl by nejchladnější, jaký byl kdy objeven. Jeho teplotu odhadují astronomové jako menší než 3000 kelvinů.
To je málo, když si uvědomíte, že jde o bývalé jádro hvězdy. Například jádro slunce má teplotu 15,7 milionu kelvinů. Protože tato tělesa chladnou v závislosti na čase, je nejspíš zároveň i nejstarší. Mohl by být téměř stejně starý jako naše Galaxie, jejíž věk odhadují vědci okolo třinácti miliard let.
