Počet potvrzených planet mimo sluneční soustavu předvčerejškem překročil tisícovku. Ještě předtím se mezi astronomy rozjela diskuse, zda tento mezník slavit a připomenout veřejnosti nebo nikoliv.
Argumenty proti jsou jednoznačné: díky neexistenci univerzální definice pojmu planeta jsou exoplanety do katalogu zařazovány dle pravidel jeho autora. Databáze proto obsahuje také několik zřejmých hnědých trpaslíků, objekty planetární hmotnosti u pulsarů apod. Nemluvě o tom, že občas je existence některé z planet zpochybněna.
Je potřeba si uvědomit, že drtivá většina exoplanet byla objevena nepřímo díky svému vlivu na mateřskou hvězdu. Nejčastěji se jedná o vliv gravitační, který se projeví ve spektru hvězdy nebo o pozorování přechodu planety před mateřskou hvězdou. Takový přechod pozorujeme jako nepatrný pokles jasnosti hvězdy.
Zastánci oslav zase argumentují dobrou příležitostí k rekapitulaci toho, co obor od roku 1995 dosáhl. První planety mimo Sluneční soustavu byla objevena polským astronomem Alexanderem Wolszczanem v roce 1992 díky radioteleskopu Arecibo v Portoriku. Tyto planety ovšem obíhají kolem pulsaru, tedy pozůstatku po výbuchu supernovy a patrně vznikly až po výbuchu bývalé hvězdy. První planety u "normální" hvězdy objevila dvojice švýcarských astronomů v roce 1995. Letos díky tomu byli nominováni na Nobelovu cenu za fyziku.
Za posledních několik let objevili astronomové planety téměř všude a to dokonce u hnědých trpaslíků, což jsou jakési přechodné fáze mezi planetami a hvězdami, v jejichž nitru se nezažehly klasické termonukleární reakce. Několik planet bylo objeveno také volně v kosmickém prostoru, aniž by obíhaly okolo nějaké hvězdy.
Podívejte se na exoplanetární rekordy na webu exoplanety.cz.
