Sbohem a šáteček
Atlantis přistál. Raketoplány skončily, soukromníci přicházejí

Kola raketoplánu Atlantis se v 11.57 našeho času dotkla přistávací dráhy Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral. Éra strojů, které poprvé vzlétly v roce 1981, se tak definitivně uzavřela.

Atlantis odstartoval ke svému poslednímu letu 8. července, na Mezinárodní vesmírnou stanici přivezl zásoby a náhradní díly. Na palubě byla pouze čtyřčlenná posádka: Sandy Magnusová, Rex Walheim, pilot Doug Hurley a velitel Chris Ferguson.

Raketoplán nyní technici NASA odstrojí, zbaví toxických látek a vystaví ho v návštěvnickém centru Kennedyho vesmírného střediska. Discovery míří do Národního leteckého a kosmického muzea ve Washingtonu, Endeavour do Kalifornského vědeckého centra v Los Angeles. Testovací raketoplán Enterprise, který nikdy do vesmíru neletěl, bude vystaven v Námořním, leteckém a kosmickém muzeu v New Yorku. Přesune se tam z washingtonského muzea, jakmile do něj dorazí Discovery.

Fotogalerie:

Třicet let s raketoplány

Příležitost pro firmy

Spojené státy se tím alespoň načas dostávají do situace, na kterou nejsou už desítky let zvyklé. Na rozdíl od Ruska a Číny nemají k dispozici dopravní prostředek, jímž by byly schopny dopravit posádku na oběžnou dráhu. V nejbližších letech si proto budou muset pronajímat místa v ruských sojuzech. Do budoucna se však rýsuje hned několik možností.

Loni v prosinci úspěšně absolvovala první let bezpilotní kosmická loď Dragon společnosti SpaceX. Na oběžnou dráhu ji vynesla raketa Falcon 9 téhož výrobce.

Ještě letos by měly následovat další dva testovací lety a od příštího roku by Dragon mohl začít zásobovat ISS.

Smlouvu s NASA má i společnost Orbital Sciences Corporation, která vyvíjí loď Cygnus. Ta by měla poprvé vzlétnout počátkem roku 2012.

Dragon společnosti SpaceX na návštěvě u ISS.

V prosinci 2008 NASA vyhlásila program, v němž slíbila finančně podpořit vývoj pilotovaných kosmických lodí, jejichž provoz by zajišťovaly soukromé společnosti. Letos z něj uvolnila 270 milionů (4,6 miliardy korun), které rozdělila mezi čtyři firmy.

Nejdále z nich je Boeing s projektem kosmické lodi CST-100. Ke zkušebnímu letu by měla odstartovat v roce 2015. Slibně pokračují také práce na raketoplánu Dream Chaser společnosti Sierra Nevada Corp.

CST-100 od Boeingu.

Dotaci získala i SpaceX. Cílem je upravit dragon tak, aby mohl nést lidskou posádku. Společnost se tváří, že to není žádný problém, protože na pilotované verzi dragonu pracovala od samého začátku.

(Staro)nové rakety

Nové kosmické lodi by Američanům nebyly nic platné, kdyby je nebylo jak vynést na oběžnou dráhu. I v tomto směru se rýsuje hned několik možností. V první řadě se počítá s homologací stávajících "nákladních" nosných raket pro pilotované mise.

V úvahu připadají Atlas V provozovaný konsorciem ULA, Delta IV od Boeingu a také Falcon 9 od SpaceX. Boeing pro svou loď CST-100 uvažuje o všech třech variantách, dragon by zcela jistě létal na Falconu.

Naopak k ledu šly v poslední době všechny pokusy o vzkříšení raket Ares vyvíjených v rámci programu Constellation, který loni Barack Obama zrušil. NASA místo toho uvažuje o vývoji nosné rakety odvozené od raketoplánu. Používala by stejné kyslíko-vodíkové motory a palivové nádrže by byly odvozeny od externí nádrže, kterou raketoplán po startu odhazoval.