Čeští vědci vyřešili záhadu bolidu Benešov a našli nové meteority

Věda a technika
14. 10. 2014 11:30
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Českým astronomům se podařilo rozluštit záhadu bolidu Benešov, který byl zaznamenám před více než 20 lety. Spočítali znovu jeho dráhu v atmosféře a díky tomuto novému výpočtu se linie dopadu bolidu posunula o 330 metrů. Vědcům se poté podařilo najít čtyři malé zvětralé meteority přesně podle předpokládaného scénáře. Jsou také první na světě, kteří našli meteority tak dlouho po pozorovaném pádu bolidu. Sdělil to Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

"Hlavní výjimečnost objevu spočívá především v tom, že se nám podařilo najít meteority tak dlouho po vlastním pádu. To se ještě nikdy nikomu zatím nepodařilo. Znovu jsme vyhodnotili snímky, zvolili jsme novou strategii hledání a přesně podle scénáře," řekl astronom Pavel Spurný.

Srážky meteoroidů (vesmírných těles) metrových velikostí se zemskou atmosférou jsou relativně vzácné, dochází k nim asi čtyřicetkrát za rok. Vyvolávají působivé jevy zvané superbolidy (světelné úkazy v ovzduší).

Bolid Benešov byl zaznamenán nad územím České republiky 7. května 1991 krátce po jedenácté hodině večer světového času. Podle analýzy snímků skončil mnohonásobným pádem meteoritů (pozůstatku meteoroidu). Žádné se ale v týdnech a letech po pádu, navzdory značnému úsilí a mnoha pokusům, nenašly. Proto vědci z Astronomického ústavu v únoru 2011 znovu přezkoumali všechny dostupné snímky pomocí vlastních vylepšených metod. Ačkoli výzkum proběhl již před třemi lety, vědci ho nechtěli zveřejnit, aby na něm mohli ještě pracovat.

Meteority váží dohromady 12 gramů a jsou čtyři. Přesto v nich vědci identifikovali tři různé typy materiálů, přezdívají je "meteority s rodokmenem". "To je velmi zásadní zjištění. Máme k tomu veškeré údaje i o původní dráze tělesa v meziplanetárním prostoru, než se srazilo se Zemí," zdůraznil. Takový pád různých typů meteoritů se podařil zdokumentovat předtím jen jednou v roce 2008 při pádu meteoritu Almahata Sitta v Súdánu.

O českém objevu dnes v článku informoval významný vědecký časopis Astronomy & Astrophysics, úspěch ocenil i na titulní straně. "Světová odborná veřejnost až nyní zdůraznila, že je to skutečně mimořádný případ, který je první na světě, kdy se po tak dlouhé době podařilo najít meteority. A to díky zlepšené metodě výpočtu, kterou zdokonalili na Astronomickém ústavu," řekl Suchan.

První meteority našli vědci v dubnu 2011 na poli poblíž zámku Konopiště, které bylo čerstvě zaseto. "Bylo dokonale připraveno pro hledání detektory, je totiž podstatné, aby půda měla ideální vlhkost a byla vodivá. Zrovna tak vzorky, aby v půdě byly přiměřeně vlhké," řekl Spurný.

Jak dodal, tým z hvězdárny v Ondřejově za 20 let získal mnoho zkušeností s pády meteoritů. Astronomický ústav také dlouhodobě provozuje experiment, takzvanou bolidovou síť ve střední Evropě i jihozápadní Austrálii. "To nás přimělo vrátit se k jednomu z nejvýjimečnějších bolidů, který jsme kdy pozorovali, a to byl právě bolid Benešov," dodal Spurný.

Autor: ČTK Foto: Shutterstock

Další čtení

ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026
ilustrační obrázek

Najde Plato druhou Zemi? České ruce na evropské sondě

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ