Vesmír
Chile otevřelo největší observatoř světa. Vidí lépe než Hubble

V chilské poušti Atacama byla ve středu slavnostně otevřena největší a nejdražší astronomická observatoř světa ALMA. Tato anténová síť v nadmořské výšce 5050 metrů umožní pořizovat snímky s rozlišením až desetinásobně vyšším než u Hubbleova kosmického dalekohledu. Vědci si od ní slibují průlom v současné astronomii. Ceremoniálu se zúčastnili i čeští astronomové.

"Je to srovnatelné s přechodem od lidského oka k prvnímu dalekohledu," řekl k dnešnímu kroku Wolfgang Wild, který vede evropskou část mezinárodního projektu. Náklady na vybudování komplexu se odhadují až na 1,5 miliardy dolarů (zhruba 29,5 miliardy korun).

Unikátní astronomické zařízení se skládá ze 66 teleskopů o průměru 12 a sedm metrů, které budou pozorovat vesmír na vlnových délkách milimetrů a submilimetrů. Zatím je v provozu 57 teleskopů, další začnou fungovat v nejbližší době. Podle českého vědce Jana Palouše, který byl slavnostnímu otevření přítomen, je největší vzdálenost mezi jednotlivými teleskopy 16 kilometrů, což podmínky pustého místa vzdáleného od civilizace bez problémů umožňují.

"Takto vhodné území se hledalo velmi dlouho, je tu velké sucho a nejbližší vesnice San Pedro de Atacama je vzdálená přes 40 kilometrů," řekl Palouš, který působí v Astronomickém ústavu Akademie věd. Astronomové si vyhlédli místo s co nejmenším množstvím vody v zemské atmosféře, protože měření nesmí ovlivňovat vlhkost.

Síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) má vědcům pomáhat s objasňováním tajemství vesmíru spojených se vznikem hvězd, planetárních soustav, galaxií a vůbec s vývojem celého kosmu. "Plánován je i výzkum velmi vzdáleného vesmíru. ALMA umožní zkoumat i planety, na nichž by mohl existovat život," popsal Palouš.

Chile je na unikátní observatoř patřičně hrdé, o čemž svědčí i účast prezidenta Sebastiána Piňery a řady ministrů na dnešní slavnosti. Ta neprobíhala přímo u teleskopu, ale o zhruba 2000 výškových metrů níže v řídícím centru. K samotnému teleskopu nemusí být podle Palouše kvůli nadmořské výšce pustiny v chilských Andách jednoduché se dostat. "Jedeme tam zítra, člověk musí absolvovat speciální zdravotní prohlídku. Kdo neprojde, toho tam nepustí," popsal dnes astronom.

ALMA bude fungovat jinak, než ostatní podobná zařízení. Ve svém centru má superpočítač, který sečte signály z jednotlivých antén a vytvoří přesný obraz zkoumané oblasti.

ALMA vznikla v rámci partnerství Evropy, Severní Ameriky a východní Asie a ve spolupráci s Chile. Čeští vědci se na budování obří observatoře podíleli díky tomu, že jsou od roku 2007 členy Evropské jižní observatoře (ESO). Ta umožňuje evropským vědcům pozorovat vesmír z jižní polokoule v co nejlepších klimatických podmínkách. Českou účast na pozorování vesmíru přímo v Chile bude zhruba po dobu následujícího roku zajišťovat astronom Stanislav Štefl.

Na observatoři v Ondřejově zároveň vzniklo regionální centrum ALMA. To bude podporou pro uživatele ALMA ze střední a východní Evropy.