Výstava v Brně
Cosmos Discovery představí model stanice Mir i měsíční vozítka

Průchozí model orbitální stanice Mir nebo originální trysku z rakety, která nesla posádku mise Apollo k Měsíci, si prohlédnou návštěvníci expozice na brněnském výstavišti. Její součástí jsou také třeba kontrolní pulty z řídícího střediska NASA v Houstonu nebo měsíční vozítka. Expozice se lidem otevřela v úterý, na středu pořadatelé připravili slavnostní zahájení.

Výstava Cosmos Discovery je největší akcí věnovanou kosmonautice, která se zatím v Česku konala, řekl ředitel produkce pořádající agentury JVS Group Petr Suchánek.

Výstavu tvoří několik stovek exponátů ze sovětského, ruského i amerického kosmického programu, včetně ukázek současných technologií. "Máme tady model Mir jedna ku jedné, kterým si mohou návštěvníci projít a zjistit, jak se cítí kosmonauti ve vesmíru," uvedl Suchánek. Podobný zážitek skýtá také třeba model kokpitu raketoplánu Columbia.

Jedním z lákadel výstavy se brzy stane kámen z Marsu. Kvůli poškozené vitríně jej zatím pořadatelé nevystavili. Lidé si jej podle Suchánka prohlédnou patrně od čtvrtka. Návštěvníci také zjistí, co si kosmonauti oblékají, jak řeší hygienu a jaká další úskalí přináší pobyt ve vesmíru.

Výsadkový modul Apollo 11 včetně vnitřního vybavení možná překvapí návštěvníky tím, jak je malý a na pohled křehký. Hrdiny misí Apollo dělilo od kosmického prostoru jen několik centimetrů kovové slitiny a měli k dispozici počítače o výkonu dnešních kalkulaček. Přesto se jim podařilo přistát na Měsíci a splnit tam náročné výzkumné úkoly, a poté se v pořádku vrátit zpět na Zemi.

Nenápadným, avšak důležitým exponátem je staré francouzské vydání jedné z knih Julese Verna. Vizionářsky v ní popsal budoucí lety do vesmíru. Je to velice blízké pozdější realitě, podotknul Viliam Ďuriš, ředitel JVS Group.

Putovní výstava Cosmos Discovery vznikla v roce 2016 a svoji premiéru měla v Bratislavě. Poté cestovala do Lisabonu a následoval Řím. V Česku v rozšířené podobě připomíná 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka. Ukazuje však také pozdější český vklad do vesmírných cest v podobě výsledků práce českých vědců a firem.