NASA oznámila, že její vesmírný teleskop Kepler objevil "svou" první exoplanetu v obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, že na ní může existovat voda v kapalném skupenství. Další kandidáti na podobný objev čekají na potvrzení.
Jiné teleskopy už v nedávné minulosti objevily několik planet, na nichž by teoreticky mohl existovat život. Kepler je však na hledání exoplanet speciálně vybaven, a lze očekávat, že v budoucnu odhalí řadu dalších "Zemí".
Planeta pojmenovaná Kepler-22b obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci, která leží 600 světelných let od Země. Má poloměr 2,4krát větší než Země a jeden oběh jí trvá 290 dní. Astronomové nevědí, zda ji tvoří převážně horniny, kapaliny nebo plyny. S ohledem na její vzdálenost od hvězdy však usuzují, že by mohlo jít o "kamennou" planetu s kapalnou vodou na povrchu.
Kepler pátrá po planetách pomocí takzvané tranzitní fotometrie. Když planeta přechází před svou hvězdou, způsobí měřitelný pokles její jasnosti. Proto astronomové zpočátku nacházeli hlavně plynné obry ležící velmi blízko mateřské hvězdy. Ty totiž zakryjí velkou část jejího povrchu a pokles jasnosti je výrazný.
Přístroje dalekohledu Kepler jsou tak citlivé, že odhalí i velmi malý pokles jasnosti. Jak pokračuje zpracování dat, přibývá i objevů menších planet. Celkem už Kepler zaznamenal 2326 měření naznačujících přítomnost exoplanety, většina z nich však stále čeká na potvrzení. Z nich 207 je řádově velkých jako Země a deset zároveň obíhá v obyvatelné zóně. Kepler-22b je první takovou planetou, kterou se podařilo potvrdit.
K tomu, aby astronomové mohli s jistotou prohlásit, že pozorovaný pokles jasu mateřské hvězdy je způsoben přítomností planety, musejí pozorovat alespoň tři přechody. "V případě této planety se na nás usmálo štěstí," říká William Borucki z NASA. "Její první průchod jsme zachytili jen tři dny po uvedení dalekohledu Kepler do provozu. Určující poslední průchod jsme zaznamenali loni touto dobou," dodal.
Kepler sleduje oblast v souhvězdí Labutě o průměru dvanáct obloukových stupňů, což odpovídá čtyřiadvaceti průměrům Měsíce v úplňku. Pohybuje se po oběžné dráze kolem Slunce tak, aby se do jeho zorného pole Slunce, Země ani Měsíc nikdy nedostaly. Během své mise prozkoumá asi 150 tisíc hvězd.
